Taliban „ničí“ restaurace v Afghánistánu

Ibrahim je kuchař s 15letou praxí. Je schopen připravit jídla, typická pro různé světové kuchyně, od pizzy až po kábulské vybrané speciality. Otec šesti dětí pracuje ve známé restauraci „Sufi“ v Kábulu.

S Ibrahimem se v ní setkal reportér britské stanice BBC. Od útoku bojovníků islámského hnutí Taliban 18. ledna na jednu další restauraci v afghánské metropoli příjmy Ibrahima značně klesly. Při útoku zahynulo 21 osob. Radikální islámské fundamentalistické politické hnutí Taliban vládlo v Afghánistánu od září 1996 do prosince 2001. Po invazi spojenců ale nezaniklo, naopak, uskutečňuje teroristické akce ve své vlastní zemi proti vlastním soukmenovcům.

Ibrahim pracuje v malé, rozpálené kuchyňce až do odchodu posledního zákazníka, což je kolem půlnoci. Po útoku Talibanu je ale opatrný. Když se vrací domů v noci na kole, dává pozor na okolí. „Nikde v Kábulu to není bezpečné,“ stěžuje si. Jeho rodina nežije v Kábulu, protože se o ni bojí. Snaží se s rodinnými příslušníky telefonovat jak jen to je možné.

Jeho restaurace se musela přizpůsobit zhoršené bezpečnostní situaci. V plánu jsou nové kovové dveře, které by byly natolik silné, aby je nepoškodil ani výbuch. Nebude chybět místnost pro hosty, v níž by se v případě útoku mohli ukrýt. Po útoku totiž přišla do Ibrahimovy restaurace policie s tím, že je povinen zabezpečit ochranu svých zákazníků. Když ale vláda nedokáže zajistit bezpečnost vlastních obyvatel, dá se to očekávat od majitele restaurace?

Všechny restaurace se snaží bezpečnost nějakým způsobem zvýšit. Kupříkladu Flower Street Café na jedné z nejznámějších ulic Kábulu má vchod zajištěn obrovskými pytli písku. Majitel dalšího oblíbeného podniku, restaurace Chajam, uvažuje pod tíží hrozeb Talibanu, že svůj podnik prostě zavře. Investoval do něj téměř 50 tisíc dolarů, což byly všechny jeho úspory.

Říká doslova: „Moje restaurace vzkvétala. Měla ohromnou budoucnost. Podívejte se ale teď kolem. Nikdo sem nepřijde, všichni se bojí. A já musím stejně jako předtím platit nájem, elektřinu a teď i bezpečnostní zařízení. Musel jsem propustit všechny zaměstnance,“ dodává s lítostí na závěr reportáže britské stanice BBC.

Zpracováno za zahraničního tisku.

autor: Anna Budajová
Spustit audio