Talent se musí ochočit, jinak vás usmýká, říká Soňa Červená

6. červenec 2017

Na letošním karlovarském filmovém festivalu byl uveden v trojí repríze dokument o slavné české operní pěvkyni Soni Červené režisérky Olgy Sommerové s názvem Červená. „Ten nápad se zrodil naprosto náhle,“ odpovídá Sommerová na otázku moderátora vladimíra Kroce, jak ji zaměřit se na osudy osobnosti české, ale i světové opery napadlo. „Bylo to vlastně na projekci skvělého dokumentárního filmu Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejmy Zkáza krásou o Lídě Baarové,“ dodává režisérka.

Sommerovou zaujala především doba první republiky, k níž Soňa Červená generačně patří. Chtěla vzdát poctu její cílevědomosti, čestnosti, celému jejímu životu a osudu. „Tím filmem jsem chtěla říct nejen to, jak režimy nacismu a komunismu ničily lidské životy, ale i jak se tomu člověk může postavit a vzepřít. A Soňa to udělala mnohokrát v životě, protože měla tu touhu a ambici uplatnit svůj talent,“ říká režisérka.


Herečka a operní pěvkyně, mezzosopranistka a altistka Soňa Červená se narodila 9. září 1925 v Praze. Je dcerou známého českého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného a pravnučkou známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného. První divadelní zkušenosti získala v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha. V roce 1947 si zahrála i ve filmové komedii Poslední Mohykán. Později přešla na operní kariéru. Zprvu působila ve Státním divadle v Brně, později v Berlíně. Tam získala tolik pozornosti, že se o ni začala zajímat východoněmecká Stasi i zdejší StB. Soňa Červená reagovala emigrací. V Německu získala dvakrát prestižní titul „Kammersängerin“. Dále má cenu Nadace Život umělce SENIOR PRIX za uměleckou činnost, cenu Thalie, medaili Artis Bohemiae Amicis a prezidentem udělenou medaili Za zásluhy.

Obě ženy komentovaly vztah, který mezi nimi vznikl. Zatímco Soňa Červená byla vychovaná za první republiky v duchu toho, že si nesmí s nikým tykat, Olga Sommerová pak vyprávěla, že si s o dvacet čtyři let starší zpěvačkou potykala po mnoha letech, pod vlivem zážitku Mahlerovských slavností. „Takže to vlastně zavinil Mahler,“ uzavřela se smíchem Červená.

Stárnout se má s grácií

Soňa Červená při své vitalitě hovoří také o stáří: „Myslím, že stárnout se má s grácií. Myslím, že jsem ve věku, kdy mým skvostem je nenápadnost.“ Olga Sommerová komentuje její slova s úsměvem: „Nenápadnost? Soňo, ty když někam vstoupíš, tak jsi okamžitě nápadná. Co já ovšem na Soně obdivuji, je to, že má vychování – kindestube. To je velmi důležité a já myslím, že by nám to v Čechách bylo hodně zapotřebí.“

Dominantní ženy

Přestože jsou obě velmi dominantní, nikdy se nestalo, že by se v něčem střetly. „Ale možná se Sonička na mě někdy podívala způsobem, co jsem si to dovolila. Jenomže dokumentarista si musí dovolit takřka všechno,“ podotýká Olga Sommerová. A Soňa Červená vypráví, jak spolupráce na dokumentu probíhala: „Když jsme natáčeli, tak jsem říkala: Olgo, já to udělám takhle, prosím tě, mysli na to. A když jsme to natočili, Olga řekla: Soničko, výborně, ale udělejme to ještě jednou a udělej to tak, tak a tak.“


Když točím dokument, žiji tím tématem. Myslím na svého hrdinu, vstávaje, lehaje.Olga Sommerová

„To vlastně nebyl scénář,“ pokračuje Červená. „Olga navrhla nějakou scénu a já jsem k tomu pravdivě něco říkala. To nebyl scénář, ale jen porozumění mezi námi dvěma.“

„Soňa, tím že je tvořivá a že ve své kariéře mnohokrát měla nápady, kterými inspirovala různé režiséry, tak měla ty nápady i pro mě,“ dodává k tomu Sommerová.

Krása není důležitá

„Myslím, že krása není vůbec důležitá. Talent důležitý je. Když si ho neochočíte, tak vás usmýká. Disciplína, skromnost, pracovitost, pokora, to vše k talentu patří,“ odpovídá Soňa Červená na otázku, jakou roli hrály v její kariéře krása a talent.

Poslechněte si celé Interview Plus Vladimíra Kroce s Olgou Sommerovou a Soňou Červenou >>
autoři: vlk , kte
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.