Talent je přeceňovaný, k hudbě je dobré vést každé dítě

9. září 2020

Rozhodovat se, zda své dítě povedete k hudbě podle toho, jestli má, či nemá „hudební sluch“, je tak trochu přežitek, shodují se hosté pořadu Houpačky, tři profesionální hudebníci a hudební pedagogové. Hudba rozvíjí duševní schopnosti dítěte a je dobré s ní začít co nejdřív, klidně i u velmi malých dětí.

Profesionální jazzový kytarista Libor Šmoldas je přesvědčený, že hudební talent je dnes přeceňovaný: „Hudba je pro dítě hra jako každá jiná. Také nebudete hodnotit, jak si dítě umí hrát třeba s hračkou koníka, a rozhodovat podle jeho schopností, jestli mu ji necháte, nebo ne.“

Podle Šmoldase nemá být cílem hudebního vzdělání to, aby se z dítěte stal virtuózní hráč, ale aby ho hudba bavila. „Hudební talent by se neměl redukovat na hudební sluch,“ říká kytarista. A dodává: „Lepší nebo horší vnímání výšky tónu je jen jeden z tisíců aspektů hudby. Když nějaký chlapeček nebo holčička nezazpívá čistě, může vynikat v nějakém jiném hudebním odvětví, může třeba rapovat. Takže já bych na talent nekoukal.“

Podle vědeckých výzkumů má hudba na děti pozitivní vliv, pomáhá rozvoji mozku, zvládání emocí a hra na nástroj prospívá i rozvoji psychomotorických schopností. Tomáš Fingerland, který založil hudební školu pro nejmenší děti La Škola, říká, že u svých nejmenších svěřenců vnímá po určitém čase velké rozdíly v chování.

„Když sleduji děti, které k nám přijdou poprvé, některé je nemožné držet v klidu, alespoň na chvíli. A během několika hodin vnímám, že se u nich rozvíjí zaujetí a zklidnění. Samozřejmě je potřeba dělat přestávky a nechat je vybít fyzickou energii. Ale sleduji, že dochází k velkým změnám,“ tvrdí hudební pedagog.

Nejlepší je podle něj začít vést děti k hudbě vlastním příkladem, a to dokonce i když neumíte hrát na žádný nástroj. V La Škole k tomu účelu se svou manželkou vyvinul jednoduché, vlastnoručně vyrobené hudební nástroje – například jednostrunnou kytaru, na kterou se hrají tóny podle barevného klíče znázorňovaného pastelkami. Nejlepší je podle něj uplatnit improvizaci a schopnost okamžité reakce.

Čtěte také

Nutit děti do cvičení na hudební nástroj může být kontraproduktivní, ale podle Tomáše Fingerlanda je dobré dítěti minimálně pomoct ve strukturování času, který věnuje hudebnímu nástroji.

Kytarista a pedagog Jiří Štarha říká, že je v otázce cvičení důležité mít k dětem individuální přístup: „Moje mladší dcera miluje hudbu tak, že sama cvičí hodně a na každou hodinu vše umí, protože sama chce. Moje starší dcera sice hraje skladby moc hezky, ale cvičení ji nebaví. U nás třeba funguje to, že máme dohodu, že bude cvičit jen 15 minut denně, a když vynechá, tak to musí další den dotáhnout na půl hodiny.“

Jak pomoct dítěti vybrat správný hudební nástroj? Kdy je dobré s hudební výchovou začít a jak? Jaké má vlastně hudba pro dítě přínosy? Na to odpovídají hosté pořadu Houpačky. Pusťte si ho ze záznamu!

autor: Dalibor Zíta
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.