Syrový Mnichov: kázeň – pořádek – disciplína

29. září 2013

Mnichovská dohoda 1938: Jedna z klíčových událostí našich moderních dějin, která má dodnes vliv na myšlení i konání řady lidí – i když si to možná ne všichni uvědomují…

Mnichovské trauma, tj. opuštění našimi spojenci, krach celé zahraničně politické a obranné koncepce první republiky a kapitulace před totalitním sousedem, poznamenalo celoživotně nejen řadu našich tehdejších politiků (na prvním místě prezidenta Edvarda Beneše), ale i většinu české společnosti. Těsně poválečný společenský i politický posun doleva – k SSSR – s touto událostí rozhodně souvisí.

Konec září a začátek října 1938 – to je období, kdy došlo nejprve k obrovskému celonárodnímu vzepětí, poté ale k degradaci a proměně hodnot, a nakonec se lidí zákonitě zmocnila apatie. V rozbouřené atmosféře od 22. září, což bylo datum předběžného přijetí koncepce územních ústupků ve prospěch Německa vládou Milana Hodži (ta vzápětí podala demisi) propukají spontánní masové demonstrace občanů, kteří chtěli svou zem bránit.

Tehdy promlouvala k veřejnosti celá řada osobností, a to nejen politiků, přičemž se řečníci snažili směřovat celonárodní nadšení spíš k odpovědnosti. Jakýmsi leitmotivem těchto dní se stala slova z titulu našeho pořadu: kázeň, pořádek, disciplína.

Z dochovaných záznamů jsme vedle projevů klíčových politiků – prezidenta Edvarda Beneše, premiérů Milana Hodži a Jana Syrového a několika ministrů (Ivan Dérer, Hugo Vavrečka, Ladislav Feierabend) – vybrali i vystoupení tak rozdílných osobností, jako byli např. legionářský spisovatel Josef Kopta, sokolská činovnice Marie Provazníková, generál a spisovatel Rudolf Medek, rozhlasový reportér a komentátor František Kocourek nebo spisovatelka Růžena Jesenská.

Za unikátní lze považovat také poněkud mimo realitu znějící projev předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masarykové a naopak rázný a skvěle vystavený pomnichovský projev Vlasty Buriana k vojákům.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio