Sýrie, afghánská válka proti Sovětům a západní džihádisté

9. květen 2014

Stále víc Američanů odchází do Sýrie bojovat proti Bašáru Asadovi. Upozornil na to ředitel FBI James Comey, podle kterého se jejich počet v posledních měsících prudce zvýšil, píše Washington Post.

Comey se obává, že až se Američané, kteří se přidali k islamistům napojeným na Al Kajdu, vrátí do Spojených států, budou chtít podnikat teroristické útoky. Připomněl v této souvislosti Afghánistán 80. a 90. let, který měl přímý dopad na útoky z jedenáctého září 2001 v New Yorku a Washingtonu. Do Sýrie však dnes odchází mnohem víc mužů než tehdy do Afghánistánu. Odmítl sdělit přesné číslo a řekl jen, že jsou jich desítky.

Jeden nejmenovaný představitel, který pracuje v oblasti boje proti terorismu, Washington Postu řekl, že jen letos se do bojů v Sýrii zapojilo na 70 Američanů. Podle Comeyho navíc Američané, kteří už v Sýrii jsou, aktivně verbují další krajany. Zdůraznil také, že do Sýrie odcházejí i tisíce Evropanů. Ti jsou obzvláštním terčem pozornosti FBI, protože by mohli přijet do Spojených států. Často pocházejí z evropských zemí, jejichž občané nemusí žádat o americké vízum.

Válka v Afghánistánu dala světu Al Kajdu a válka v Sýrii může přinést ještě něco horšího, souhlasí s ředitelem FBI americký server Daily Beast. Příliv zahraničních bojovníků do Sýrie je největší v dějinách světového džihádu a Sýrie už překonala Afghánistán 80. let coby cvičiště islamistických ozbrojenců. Zpravodajské služby celého světa mají stále větší obavy z dopadu této skutečnosti na bezpečnost občanů.

Čtěte také

Podle citovaných bezpečnostních zdrojů serveru je v Sýrii až 10.000 zahraničních bojovníků a někteří představitelé uvádějí až 12.000. Největší kontingent zřejmě tvoří Saúdové, jichž do Sýrie odešlo okolo 1200 a na 300 jich tam už zahynulo. Jordánské zdroje tvrdí, že ze země odešly tisíce Jordánců.

Ostatní arabské země počty neudávají a nebo je neznají. Hodně bojovníků však přichází z Jemenu, Libye a Iráku. Doslova každá evropská země potvrzuje, že její občané odjíždějí do Sýrie také. Jsou potvrzena úmrtí Britů, Francouzů a Belgičanů a jednoho „mučedníka“ má i Lucembursko.

Dvě syrské vlajky v Homsu

Podle amerických zpravodajských odhadů přilákala válka proti Sovětům v Afghánistánu během jediné dekády osmdesátých let na 20.000 zahraničních dobrovolníků. Do Afghánistánu jich tak sice odešlo víc než do Sýrie, ale za delší dobu, protože syrská válka vypukla teprve před třemi lety. Jestli bude cizinců v Sýrii přibývat stejným tempem, stane se tamější bojiště mnohem větší továrnou na výrobu extremistů než Afghánistán.

Sýrie je znepokojující i z dalších důvodů. Mnoha takzvaným arabským Afgháncům, kteří přišli v osmdesátých letech do Pákistánu a Afghánistánu, se tehdy říkalo „džihádističtí turisté“. Řada jich ani nepřekročila hranice z Pákistánu do Afghánistánu a proti Sovětům nebojovala.

Čtěte také

Nechali se jen vyfotit s kalašnikovy ve výcvikovém nebo uprchlickém táboře v Pákistánu, kde strávili pár měsíců, a pak se vrátili domů a vychloubali se „džihádistickými zkušenostmi“. I ti, kteří proti Rusům opravdu bojovali, hráli při určování výsledku války jen okrajovou roli. Arabských Afghánců tehdy zahynulo nanejvýš 500, zatímco rodilých Afghánců byl zabit milion.

Největší boje svedli afghánští mudžáhidové s podporou pákistánské tajné služby a speciálních pákistánských komand. Kromě několika výjimek, jako byl třeba Usáma bin Ládin, nepovažovali mudžáhidové ani pákistánští zpravodajci arabské Afghánce za významný přínos války. Pomáhali spíše shánět finanční prostředky, poskytovali zdravotnické služby a starali se o propagaci, ale bojů se moc neúčastnili.

Takto dnes vypadá syrský Homs

V Sýrii je to ale jinak. Zahraniční bojovníci jsou hlavní oporou povstání proti Asadovi, zejména v extremistických skupinách jako Fronta al-Nusra napojená na Al Kajdu nebo ještě radikálnější Islámský stát Irák a Levanta, kterou Al Kajda kvůli extremismu dokonce vyloučila.

Cizinci bývají v bitvách často nejfanatičtější a z jejich řad také pochází většina sebevražedných atentátníků. V 80. letech v Afghánistánu žádní sebevrazi nebyli – mudžáhidové si nemysleli, že je to hrdinský způsob boje nebo smrti.

Čtěte také

Dopad afghánské války byl obrovský a trvalý. Už v roce 1991 se stali alžírští veteráni afghánské války hlavními iniciátory občanské války v Alžírsku, která si vyžádala na 150.000 životů. Afghánští veteráni z Egypta zase v 90. letech sehráli významnou roli při vlně teroristických útoků v Káhiře a dalších velkých egyptských městech.

Afghánistánem prošly i pozdější klíčové osobnosti globálního džihádu, počínaje bin Ládinem a konče Egypťanem Ajmánem Zavahrím, který za války proti Sovětům dělal lékaře v uprchlickém táboře. Nejnebezpečnější je však ideologie globálního džihádu, která se v důsledku afghánské války zrodila. Jejím otcem byl další její veterán Abdalláh Azzám – Palestinec, jenž s bin Ládinem lákal zahraniční bojovníky do Afghánistánu.

Z muslimské diaspory v Evropě a Spojených státech však do Afghánistánu přišlo v 80. letech pramálo dobrovolníků. V Sýrii dnes bojují desítky mužů s evropskými a americkými pasy, a jestli přežijí, odjedou zase domů. Pro zpravodajské a bezpečnostní služby západních spojenců proto spektrum zkušených fanatiků zocelených bojem, kteří se plní hněvu a opovržení vrátí do svých zemí, představuje hluboce znepokojující představu, uzavírá Daily Beast.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: gzb
Spustit audio