Syntetická biologie - věda budoucnosti?

23. září 2010

Rodí se nový vědecký obor, který může zásadně napomoci k řešení největších problémů lidstva - globálním oteplováním počínaje a epidemiemi infekčních nemocí konče. Tímto oborem je syntetická biologie, tedy úprava a příprava nových organismů šitých na míru nejrůznějším úkolům, a to s využitím molekulární biologie a nanotechnologií. Rozvoj syntetické biologie je proto třeba všemi prostředky podporovat.

Tak by se dalo shrnout včerejší prohlášení sedmnácti špičkových vědců, mezi nimiž jsou biologové, fyzikové i materiáloví inženýři z předních vědeckých pracovišť ve Spojených státech, Francii, Německu, Japonsku, Izraeli a Nizozemsku. Prohlášení vzniklo na závěr čtyřdenního setkání v grónském Iiulissatu.

Uměle vyrobené organismy by podle autorů prohlášení mohly v budoucnu přeměňovat biomasu v čistou energii, syntetizovat nové léky nebo likvidovat rakovinné buňky. Vědci ve svém prohlášení volají po mezinárodní spolupráci, která by zajistila rozvoj syntetické biologie, ale zároveň by zabránila případnému zneužití umělých organismů a zabývala by se i etickými otázkami.

Prohlášení přichází v době, kdy na syntetickou biologii obrátil pozornost odborníků i médií Craig Venter. Tento americký vědec stál mimo jiné za komerčním projektem sekvenování lidského genomu, který v závěru minulého století konkuroval obdobnému projektu placenému z veřejných zdrojů. Minulý týden se ukázalo, že už v říjnu loňského roku si Venter podal žádost o patent na přípravu umělého organismu. Přesněji řečeno uměle vytvořeného souboru genů, které by bylo možno vložit do buňky zbavené dědičné informace, a tím jí vdechnout nový život. V praxi zatím nikdo nic podobného neumí, takže jde jen o teoretický postup. Venterovi kritici však namítají, že podobné patenty výzkum spíše brzdí, než aby mu pomáhaly.

autor: Ondřej Vrtiška
Spustit audio