Švýcarské volby nezmění poměr sil ve vládě

Jednoznačně poražení sociální demokraté SP, kteří ztratili devět mandátů, však zůstávají se svými 43 poslanci druhou nejsilnější stranou a jejich ztráty částečně zacelili Zelení, kteří získali dalších šest mandátů a tím v Národní radě mají celkem dvacet křesel. Ostatní dvě středové strany Svobodně smýšlející demokratická strana FDP a Křesťansko demokratická lidová strana CVP mají k dispozici 26 a 34 mandátů. V horní komoře - Radě stavů , kde každý kanton je zastoupen dvěma poslanci, budou volby ukončeny až po druhém kole 25. listopadu. Znovu bude rozděleno 41 mandátů z 46 a zde, již jak ukazují předběžné výsledky, nebude vítězství nacionálních konzervativců tak výrazné.

Švýcarský volební maratón bude ukončen 12. prosince volbou sedmi členů vlády - spolkové rady. Ta je již po léta sestavována na základě tzv. konkordance, to je dohody o počtu příslušníků čtyř největších politických stran. V současné době po dvou má nacionalistická SVP, sociálně demokratická SP a svobodní FDP a jednoho křesťanská CVP. Spolkový prezident je pak na jeden rok volen z členů vlády dle zásady "první mezi rovnými". Letošní volby vyhlášené pro 4,9 milionů voličů patřily k nejtvrdším a nejdražším v dějinách Švýcarska a dosáhly rekordního počtu třítisíc uchazečů , z nich třetina byla žen. Volební účast byla poněkud vyšší než před čtyřmi roky, kdy dosáhla kolem 45 procent. Volební boj byl plně v režii nacionalistické SVP vedené miliardářem Christophem Blocherem, který na okraj zájmu vytěsnil ostatní problémy týkající se Švýcarska. To vedlo k nebývalé polarizaci veřejného mínění, kdy na hlavním volebním plakátu jeho strany byly bílé ovce, které vytěsňují ze švýcarské vlajky svou ?černou? družku. Na internetu si pak volič mohl zahrát hru, kdy kozlík brání švýcarské hranice před černými ovcemi a vyhrává ten, kdo jich nejvíce vykope. Blocherova lidová strana tak úspěšně završila své třicetileté tažení, když v roce 1975 byla nejmenší s necelými deseti procent hlasů. Na nynějším úspěchu se podílel miliardář Blocher, který jako demagogický řečník spolu s finančními injekcemi proměnil původní německo - švýcarskou protestantskou stranu živnostníků a rolníků v pravicovou měšťáckou stranu. V letech 1986 až 2003 byl současně prezidentem ?Akce pro nezávislé a neutrální Švýcarsko?, založené odpůrci vstupu do OSN. Rozhodujícího zlomu pak dosáhl před čtyřmi lety, kdy se mu podařilo těsným poměrem hlasů dostat se do vlády, kde řídí švýcarskou justici a policejní departement.

Začátkem letošního září byla v souvislosti s odchodem spolkového zástupce Valentina Roschachera vůči Blocherovi vznesena závažná obvinění. Šlo o překročení jeho kompetencí a zneužívání pravomocí, což se pak stalo jedním z nejdůležitějších předvolebních témat. Vše pak vyvrcholilo střetem několika set demonstrantů, kteří zabránili předvolebnímu shromáždění SVP v Bernu. Skupiny levicových extremistů zaútočily proti desetitisícovému shromáždění Blocherových stoupenců , ničily infrastrukturu připravenou pro řečníky, zapalovaly auta a budovaly barikády. Policie byla překvapena razantností tohoto útoku a především guerillovou taktikou příslušníků autonomní scény, kteří tak činili v malých pohyblivých skupinách. Teprve k večeru se podařilo policii ovládnout situaci a zatknout na čtyři desítky útočníků. Blocher využil však tento pro Švýcarsko dosud nebývalý incident ve svůj prospěch a prohlásil, že zřejmě není možné, aby největší švýcarská politická strana mohla vystoupit na hlavním náměstí Bernu. Ostře kritizoval skutečnost, že prý ve Švýcarsku neexistuje svoboda projevu a obvinil policii z nečinnosti. To zatlačilo do pozadí narůstající aféru kolem Blocherovy osobnosti těsně před volbami do pozadí a sociálním demokratům nepomohlo ani že se od incidentu v Bernu distancovali. Vzhledem k tomu , že v čele města stojí jejich člen Alexander Tschäppät, odpovědnost za vzniklou situaci jim byla připisována.

Výsledek voleb nyní SVP hodnotí jako ?historický?, ale již včera ubezpečil předseda strany Ueli Maurer, že se nebude snažit vytěsnit sociální demokraty přes jejich volební porážku ze spolkové rady. Bude respektovat současnou konkordanci a nebude se snažit, aby byla vytvořena protivládní opozice. Předseda sociální demokracie Jams-Jürg Fehr označil výsledek voleb za ?jasnou prohru? své strany. Sice zřejmě ve volbách do horní komory dosáhla dobrých výsledků, ale to nemůže nahradit špatné výsledky v Národní radě. Náměstek předsedy strany Pierre-Yves Maillard prohlásil, že přechod do opozice není pro sociální demokraty ?žádné tabu?. Dříve či později bude muset o účasti ve vládě diskutovat, prohlásil pro západošvýcarskou televizi. O porážce hovořil i předseda Svobodných Fulvio Perlli s tím, že jej to snad hlavu nebude stát.

Pokusíme se tuto porážku změnit v příštích čtyřech letech v úspěch, slíbil svým spolustraníkům. Předseda křesťanských demokratů Christophe Barbellay vyjádřil přesvědčení, že se nyní podařilo jeho straně dosáhnout opět postavení, které mělo před čtyřmi lety, kdy ztratila jedno místo ve vládě. Rovněž předsedkyně Zelených Ruth Gennerová konstatovala, že dosažené zisky přesáhly její očekávání. Na druhé straně jsou však bolestivé ztráty jejich sociálně demokratického partnera. Někteří politologové naznačují, že by možná Zelení mohli požadovat i jedno místo ve vládě, což vzhledem k jejich počtu je zatím nepravděpodobné. Šéfredaktor švýcarského rozhlasu Rudolf Matter dochází k závěru, že vítězství Švýcarské lidové strany nebylo nahodilé, protože se zabývala problémy, zasahující voliče postupující globalizací země, mezi než patří i příliv cizinců. Svým způsobem, konstatuje, byla SVP jedinou stranou, která profesionálním způsobem vedla volební boj.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .