Švýcarská národní banka je otevřená digitálním měnám. Vznikne elektronický frank?

Například Švýcarská národní banka ale výzvu vítá a chystá vytvoření digitálního franku, všímá si list Neue Zürcher Zeitung.

Čtěte také

Digitální měna Facebooku může konkurovat těm čínským, USA by ji měly podpořit, míní expert

Švýcarské noviny připomínají, že finanční sféře ve 20. století dominoval monopol centrálních bank. Ten ale v současnosti narušují soukromé měny jako třeba bitcoin nebo Facebookem připravovaná libra.

Privátní měny ostatně existovaly už v minulosti – například v 19. století je vydávaly některé banky. A někteří švýcarští obchodníci i v současnosti přijímají alternativní platidlo basilejské banky WIR.

Měnová revoluce

Na jedné straně je poměrně snadné alternativní měnu vydat, zároveň je ale obtížné najít dostatečný počet lidí, kteří by ji chtěli používat. Tato rovnice platí také pro rozšiřování současných digitálních platidel. Člen správní rady Švýcarské národní banky Thomas Moser je však privátním měnám nakloněný. „Pokud by tyto měny plnily peněžní funkci lépe než platidla národních bank, je třeba lidem takovou alternativu nabídnout,“ myslí si bankéř.

Druhým dechem ale nezapomněl zdůraznit výhody státem vydávaných peněz. Ty podle něj neohrožují úvěrová rizika, zároveň mají výhody v oblasti likvidity.

Čtěte také

Venezuela hledá záchranu před totální krizí v kryptoměně petro. Lidé by raději platili dolary

Švýcarská národní banka teď každopádně digitálním penězům věnuje velkou pozornost a chystá vydání platidla založeného na takzvané blockchainové technologii. Nemělo by ale sloužit pro soukromou potřebu, ani pro mezinárodní převody, kde digitální měny mají své výhody. Švýcarské národní bance jde v první fázi o nabídku elektronického franku, který by měl zefektivnit transakce na švýcarské burze cenných papírů.

Současné změny ve finančnictví s nadšením vítá Valerij Vavilov, ředitel společnosti zabývající se blockchainovými technologiemi. Například facebooková libra podle něj znamená revoluci v hospodaření s penězi. Za projektem stojí sdružení hned několika společností, a právě společný postup firem bude podle Vavilova stále častěji narušovat dosavadní systém.

Podobně optimisticky vidí také bitcoin. Vavilov zdůrazňuje, že se tuto kryptoměnu doposud nepodařilo napadnout žádným hackerům a hodnota kapitálu uloženého v bitcoinu se vyšplhala na 150 miliard dolarů. Jedinou nevýhodu spatřuje ve vysoké spotřebě energie při jeho těžbě. Nicméně ani ražba mincí se bez elektřiny neobejde, poznamenává podnikatel.

Pokrok díky konkurenci

Bitcoin ale má i své kritiky. Třeba technologický odborník a matematik Alexander Lipton poukazuje na nestabilitu jeho kurzu. „Enormní výkyvy znevýhodňují bitcoin coby úložiště kapitálu,“ myslí si Lipton.

Výhrady má také k digitální libře. A to především kvůli chronickým problémům Facebooku s ochranou dat, za což kalifornský gigant nedávno dostal pokutu ve výši pěti miliard dolarů. Libra by sice mohla být stabilnější než bitcoin, ale ani tak se v Liptonově pohledu nestane spásou pro rozvojové státy, jak někteří prorokují. Problém je hlavně s identifikací účastníků digitálních transakcí. Ověření identity je přitom nutným předpokladem pro fungování platebního systému.

Přesto je patrné, že mnohé národní banky nebudou stát opodál příchodu digitálních měn. A pokud by se jim podařilo spojit síly podobně jako soukromníkům v případě facebookové libry, mohli bychom se v blízké budoucnosti dočkat mezinárodních finančních převodů založených na blockchainových technologiích. Největší výzvou nicméně stále zůstává zmíněná identifikace účastníků plateb.

Mohla by probíhat na základě biometrických údajů, jako jsou otisky prstů nebo hlasové ověření. Pokud se vyřeší tento problém, pro vydávání digitálních platidel jak národními bankami, tak soukromými společnostmi už možná nebude stát nic v cestě.

Do hledáčku centrálních bankéřů se digitální měny dostávají díky iniciativám soukromých firem. Především konkurence, a nikoliv žádná nová éra spolupráce v oblasti peněz, tak stále přináší pokroky, uzavírá švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.