Svobodná Evropa: Chystané zákony v Rusku ještě víc omezí pronásledovanou opozici

Na svém webu to uvádí Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.

Čtěte také

Karel Hvížďala: BIS a různá ruská a čínská nebezpečí

Stanice se vrací do roku 2014, kdy ruské úřady zakázaly nepovolené demonstrace. Aktivisté následně zareagovali po svém – pořádali ve městech takzvané procházky nebo se scházeli na náměstích, aby údajně „krmili holuby“. Když je policie přesto hromadně zatýkala, postávali před vládními budovami jednotliví lidé s transparenty, což byl jediný spontánní protest povolený zákonem.

„Vynalézavost některých občanů je na velmi vysoké úrovni,“ konstatoval nedávno poslanec Dmitrij Vjatkin, a tak spolu s dalšími zákonodárci inicioval návrh zákona, který podobným improvizacím neponechává skoro žádný prostor. Před důležitými volbami do Státní Dumy v příštím roce proto opozice čelí velké výzvě.

Znepokojený Kreml

Nový zákon má zakázat i protest jediného občana s transparentem nebo demonstrace před sídly orgánů činných v trestním řízení. Zavést má také trestní odpovědnost organizátorů protestů, kteří dostávají peníze ze zahraničí. Aktivismus tak bude stále nebezpečnější.

To připouští i člen opozice Dmitrij Gudkov, ale dodává: „Zakážou nám dýchat, jíst, prostě všechno. Ale co potom? Spokojí se s tím občanská společnost? Samozřejmě že ne.“

Čtěte také

Na Rusku záleží? Válka o Karabach probouzí pochybnosti o tom, zda Kreml kontroluje zamrzlé konflikty

Kreml v poslední době sleduje se znepokojením nepokoje v bývalých sovětských republikách – násilně potlačované masové protesty v Bělorusku a nedávné boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. I v samotném Rusku přibývá demonstrací – lidé denně protestují v Chabarovsku na Dálném východě a posilují dojem Moskvy, že situace je napjatá.

Navíc klesá popularita vládní straně Jednotné Rusko. Analytici se podle Rádia Svobodná Evropa shodují, že Kreml se uchyluje k válce pomocí zákonů, aby si před parlamentními volbami udržel politickou moc. Například v pohledu politologa Abbase Galljamova Kreml jinak ani vyhrát nemůže.

Imunita pro Putina

Parlamentem také postupuje zákon namířený proti takzvaným zahraničím agentům, jak Kreml nazývá skupiny i jednotlivce, kteří dostávají podporu ze zahraničí. Pokud bude schválen, bude hrozit trestní stíhání každému, kdo bude pouhým členem takové skupiny, a politik, jenž s ní bude nějak spojen, nebude smět kandidovat ve volbách. Podle politoložky Taťjany Stanové nejde o nic menšího než o zákaz liberální opozice.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Putin věští dřívější pohřeb Západu než Rusku

Až budou nové zákony schváleny, bude mít vláda ještě víc nástrojů k potlačení nespokojenosti občanů a k odůvodnění zákazu masových shromáždění. Rusko už teď trestně stíhá osoby, které kritizují vysoce postavené činitele, a další chystaný zákon umožní propustit ty učitele, již budou „podněcovat k akcím odporujícím ruské ústavě“.

Duma zároveň přijala legislativu, která zajišťuje imunitu před trestním stíháním bývalým prezidentům, a je proto všeobecně považovaná za snahu ochránit Vladimira Putina po jeho odchodu z funkce. Mandát současné hlavy státu skončí za čtyři roky, ale letošní změny ústavy Putinovi umožní kandidovat ještě na dvakrát šest let.

Tato legislativní bouře se odehrává v době klesajících preferencí ruské vlády a sílících protestů. Podle zářijové analýzy moskevského nevládního Centra pro společenská a pracovní práva se v Rusku v první půli roku konalo skoro tisíc demonstrací, tedy asi o necelou stovku více než za stejnou dobu loni.

Co signalizuje výběr ministrů vlády Joea Bidena? Proč mají Barmánci pořád rádi nobelistku a vůdkyni země Su Ťij? Jak se snaží Čína „napravovat“ myšlení Tibeťanů? A proč budou zřejmě pandemie způsobené zvířecími viry častější?

Dozvíte se v audiozáznamu Světa ve 20 minutách.