Svobodná Evropa a Ferdinand Peroutka, dvě strany jedné mince
V úterý 1. května 1951, v den, kdy komunisty ovládanou Prahou procházel nekonečný prvomájový průvod, začala z Mnichova vysílat rozhlasová stanice Radio Svobodná Evropa. Je spojena s velkými jmény české žurnalistiky, zejména Ferdinandem Peroutkou či Pavlem Tigridem.
Rádio Svobodná Evropa sehrálo v dějinách studené války důležitou roli. Necenzurované zprávy a informace totiž do určité míry formovaly veřejné mínění a názory posluchačů za železnou oponou.Čtěte také
Z unikátních záznamů si tak připomeneme slavnostní zahájení rozhlasové stanice v českém a slovenském jazyce, znělky a rozhovory s Ferdinandem Peroutkou.
Mezi zakladatele československé sekce rozhlasové stanice Svobodná Evropa patřili novinář, publicista a spisovatel Ferdinand Peroutka či publicista, politik a spisovatel Pavel Tigrid. Jejich slavnostní projevy z 1. května 1951 se zachovaly v archivu Svobodné Evropy, takže je uslyšíte v pořadu Archiv Plus i vy.
Čtěte také
Prvním ředitelem československé redakce v New Yorku se 6. dubna 1950 stal Ferdinand Peroutka (1895-1978).
Pro americké představitele Výboru pro Svobodnou Evropu, který vznikl v roce 1946 z iniciativy představitelů amerického ministerstva zahraničí a Ústřední zpravodajské služby (CIA), představoval Peroutka kultovní postavu prvorepublikového Československa a demokratické žurnalistiky.
Ve Svobodné Evropě pracoval do roku 1961 a ještě deset let po odchodu na penzi přispíval svými úvahami a komentáři.
Taky Tigrid
Druhou osobností, spojovanou s počátky vysílání z Mnichova, byl Pavel Tigrid (1917-2003). Byl tvůrcem rozhlasové stanice, vybíral pracovníky, uměl jednat s lidmi a vtiskl programu „tvář“.
Během 2. světové války získal rozhlasové zkušenosti jako hlasatel v londýnské BBC a po válce se stal šéfredaktorem kritických týdeníků lidové strany Vývoj a Obzory. Od roku 1950 organizoval v Mnichově pracoviště československé redakce Svobodné Evropy. Jen na krátký čas se stal jejím programovým ředitelem. Na podzim roku 1952 odešel a přestěhoval se do USA, kde v roce 1956 založil časopis Svědectví.
Čtěte také
V prvních letech Svobodné Evropy se v Mnichově uplatnily osobnosti z kulturního a politického života, například nakladatelský redaktor a poslanec národně socialistické strany Julius Firt, univerzitní profesor Vratislav Bušek, spisovatelé Zdeněk Němeček, Jan Čep, Egon Hostovský, komik Jára Kohout a novináři Lev Braun, Miloslav Kohák, Ivan Herben.
K vzácným rozhlasovým archiváliím Svobodné Evropy patří rozhovory Jiřího Kárneta s Ferdinandem Peroutkou. Česko-americký dramatik, divadelní kritik, novinář, esejista a redaktor Svobodné Evropy natočil koncem 60. let v New Yorku první řadu rozhovorů. V Archivu Plus si některé pasáže můžete poslechnout.
Související
-
Rakušanová: Stýská se mi po duchu Svobodné Evropy, ale práce po listopadu 1989 byla úžasná zkušenost
Novinářka Lída Rakušanová vydala knihu Svobodná v Evropě. V srpnu 1968 odjela do Francie a Německa, odkud pak roky pracovala pro rádio Svobodná Evropa.
-
Zvolil jsem svobodu. Rozhovory s uprchlíky na Rádiu Svobodná Evropa
18. prosince jsme si připomněli Mezinárodní den migrantů. Dnes jich je na celém světě více než 25 milionů. V letech, kdy vládla KSČ, patřili k migrantům i Češi a Slováci.
-
Archiv Plus: Silvestry Svobodné Evropy
Záznamy silvestrovských pořadů rozhlasové stanice Svobodná Evropa se dochovaly ve fragmentární a často nedatované podobě zhruba od poloviny sedmdesátých let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
