„Svět už funguje podle jiných pravidel.“ Konference Plusu poodhalila křehké stránky naší bezpečnosti
Bezpečnostní situace v Evropě už pátým rokem prochází největší proměnou od pádu Sovětského svazu. Vlády ale stále zvažují, jak se s vývojem vyrovnat. „Ukrajina je zemí, kde lidé velmi dobře vědí, že kdo se nestará o vlastní armádu, bude se dříve nebo později muset vyrovnávat s přítomností armády cizí,“ poukázal prezident Petr Pavel na konferenci Křehká bezpečnost, kterou už počtvrté pořádá Český rozhlas Plus.
„Není tomu tak dávno, kdy řada lidí věřila, že jsme dospěli ke konci dějin – že jsme našli politický model, na kterém se svět přirozeně shodne,“ řekla hlava státu v pražském kulturním centru Vzlet.
Jenže tato představa, kterou podle Pavla Evropa přijala až příliš vážně, teď naráží na realitu: „Velmoci znovu testují hranice a posouvají je tam, kde narazí na nejmenší odpor. Naštěstí odpor Ukrajinců na agresi Vladimira Putina byl obrovský.“
Prezident upozornil, že Česko ukrajinské armádě díky muniční iniciativě dodává zhruba polovinu velkorážné munice. „Dokonce bych se to nebál nazvat velmi pragmatickou politikou. S hodnotami,“ dodal.
Zborcení iluzí
Ruská invaze postupně evropským státům boří řadu iluzí, které přijali od konce druhé světové války a pádu Sovětského svazu. Myslí si to bývalý šéf ukrajinské armády a nynější velvyslanec Kyjeva ve Velké Británii Valerij Zalužnyj, který vystoupil na konferenci Křehká bezpečnost.
S novým řádem se podle něj vlády srovnávají postupně. Nejdřív doufají, že se jich krize jednoduše nedotkne. „V horším případě převládá logika, že řešení lze bez následků odložit na další volební období,“ doplnil.
„Druhá úroveň nastává ve chvíli, kdy se bezpečnostní problém stává zřejmým. Míra znepokojení pak často vede vlády k dalšímu omylu – k přesunu odpovědnosti za jeho řešení na ozbrojené síly, což doprovází ujišťování o uzavření nových smluv či navýšení výroby potřebného vybavení,“ popsal Zalužnyj.
Eventuálně se ale ozbrojené síly vyčerpají a eskalaci se dále nedaří zastavit. „Tehdy se ukazuje, že klíčovým garantem bezpečnosti je stát jako celek – jeho instituce, schopnost dlouhodobé připravenosti,“ zdůraznil ukrajinský představitel. Ve svém projevu shrnul deset lekcí, které Ukrajina může Západu nabídnout.
Spolupráce na Vrběticích
Mimo frontovou linii bojuje Rusko i se zbytkem Evropy pomocí takzvaných hybridních metod. Značné zkušenosti s nimi má bývalý ředitel britské rozvědky Sir Richard Moore. „Spolupracovali jsme na tom,“ připustil například o vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, za nímž stála dvojice agentů ruské GRU.
Ten patřil, společně s pokusem o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala ve městečku Salisbury, k největším případům operací tajných služeb, které agentura řešila.
Čtěte také
„Ukazují způsob fungování ruských zpravodajských služeb v jakési šedé zóně při hybridních operacích. Zároveň odhalují jejich naprostou bezohlednost vůči lidským životům,“ zhodnotil Moore.
Šedé aktivity nakonec vedly k vyhoštění mnoha diplomatů z ambasád v řadě evropských hlavních měst. „Byl to velký úspěch. Myslím, že počty se snížily aspoň o polovinu, možná i více,“ odhadl bývalý šéf Secret Intelligence Service. „Nejlepší cestou je postupně jejich počty snižovat – vyhostit ty, které jste odhalili jako zpravodajce, a nedovolit Kremlu, aby je nahradil,“ doporučil.
Vynález míru
Už čtyři roky mění střelba a výbuchy nejen ukrajinskou krajinu, ale i tamní společnost. Podle Natalije Humeňukové, výkonné ředitelky kyjevské organizace Laboratoř žurnalistiky ve veřejném zájmu, ale Ukrajinci mnohem hůře než exploze nesou korupci ve státní správě.
„Ukrajině se podařilo změnit narativ. Do ulic Kyjevu vyšli demonstranti, je pro nás důležité, aby se o korupci mluvilo. Je to naše občanská povinnost. Nemění to, že jsme zklamaní z celé situace, ale alespoň se něco snažíme změnit,“ přiblížila.
Oleksandra Matvijčuková, držitelka Nobelovy ceny míru z roku 2022, ale největší změnu zaznamenala v generačních pohledech na život. Mladí lidé podle ni vzhledem k válce často ani neuvažují o založení rodiny.
„Děti nevědí, čím chtějí být, protože budoucnost neplánují. Já jsem vyrostla v zemi, kde jediná válka, o které se mluvilo, byla druhá světová válka. Ruská invaze je první velký konflikt, který zasáhl Ukrajince,“ připomněla.
Podle Matvijčukové došlo ke kolapsu mezinárodního práva. Na děti dopadá tak, že sní o své budoucnosti jen v kontextu probíhající války:
„Děti sní o tom, že vymyslí vynález, který zastaví zabíjení lidí. Sní o tom, že jejich rodiče v nebi na ně budou pyšní, když se stanou zpěvačkami nebo fotbalisty. Sní o tom, že jejich rodina je stále živa, že se budou moct jednoho dne vrátit na Ukrajinu. A sní o tom, že Rusko přestane na Ukrajinu útočit.“
Pryč z Polska?
Evropské vlády kromě výpadů Ruska znervózňuje i nepředvídatelnost a změny postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten avizuje snížení počtu vojáků na kontinentě.
„Spojené státy oslabují svou pozici v Polsku, Američané tam odmítli nasadit čtyři tisíce vojáků. Toto rozhodnutí přišlo i přesto, že Polsko vyčleňuje na obranu 4,81 procenta hrubého domácího produktu,“ podivil se novinář magazínu The Atlantic Simon Shuster. Podle něj je Trumpova vize Evropy taková, ve které se o sebe a své záležitosti postará sama.
I Slawomir Sierakowski, analytik Impact Poznaň, míní, že Trump očekává nárůst výdajů na obranu, aby se zvýšily evropské investice do amerických zbraní. „Je koneckonců byznysmen,“ poukázal.
Jako alternativu vidí posílení vztahů s dalšími západními spojenci. „Potřebujeme v Evropě nový formát partnerství – s Kanadou, s Jižní Koreou, s Japonskem, Británií či Austrálií. I když má Evropa slabá místa v obraně, dají se kompenzovat počtem spojenců,“ shrnul Sierakowski.
Ohrožení projevu
V Česku jsme na tom se svobodu slova podle respondentů průzkumu, který pro Český rozhlas Plus zpracovala agentura Median, dobře. Sedm z 10 občanů má za to, že je jejich projev chráněn stejně nebo lépe než před 10 lety.
Čtěte také
„Česká republika je stále na evropské poměry jednou ze zemí s největší legální svobodou projevu slova a tisku,“ prohlásil v živém speciálu Pro a proti publicista Roman Joch.
Názory na tuto otázku se však liší v závislosti na politickém názoru. Třeba voliči nynější opozice to považují za mnohem menší hrozbu. „Mají intelektuální přesvědčení, že u nás ohrožení svobody projevu neexistuje,“ doplnil Joch.
Druhý host pořadu, filozof jazyka Tomáš Koblížek, podotkl, že svobodný projev má na svých hranicích i stinnou stránku. Ta na oběti působí jak vnitřně, tak zvenku.
„Respondentů průzkumu bych se zeptal, jestli si uvědomují všechny následky jejich odpovědi. Má to hluboké psychické dopady, hlavně u mladších věkových skupin,“ vysvětlil a dodal, že některé projevy, které mají za cíl vyvolat strach z určitých lidí, mohou vést i k jejich vyloučení, nebo ztrátě práce.
Nová armáda
Do konce května má být představena nová koncepce stavby armády. „Jsme v situaci, kdy máme dělat koncepci, aniž bychom věděli, jaké budeme mít v příštích letech zdroje,“ stěžuje si náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka.
Má ale za to, že pilíře zůstanou stejné a měnit se budou detaily: „Velmi bedlivě sledujeme poučení z Ukrajiny a snažíme se je implementovat. Zároveň musíme dotáhnout spoustu starých dluhů, nejdeme dělat žádné Hvězdné války.“
Soud se zlem
Konflikt na Ukrajině provází obvinění ze spáchání masakrů a dalších zločinů proti lidskosti. Tomu, jak po válce naložit s odpovědností a vinou pachatelů, se věnuje i nová série pořadu Příběhy 20. století Kat K. H. Frank.
O životě a zločinech nacistického představitele – mimo jiné strůjce vypálení Lidic a Ležáků – ve Vzletu debatovala spoluautorka pořadu Lucie Korcová a kněz a etik Marek Orko Vácha. „Dny a měsíce jsem strávila přípravou, kdy jsem pořád dokola poslouchala 80 hodin nahrávek procesu. Slyšela jsem mluvit Miladu Horákovou, všechny lidické ženy, které přežily,“ přiblížila Korcová.
Vácha připomněl podobné procesy, které probíhaly po válce v Norimberku nebo později v Izraeli. „Nacisté říkali: My za nic nemůžeme, jen jsme poslouchali rozkazy a byli kolečka ve stroji,“ dodal.
Všechny výstupy z konference Křehká bezpečnost si během čtvrtka přečtěte nebo poslechněte na webu Českého rozhlasu Plus.
