Svět Koreji klonování nevěří

Terapeutické čili léčebné klonování je velkou nadějí pro medicínu blízké budoucnosti. Slibuje tvorbu buněk, kterými bude možné léčit například Parkinsonovu chorobu, cukrovku nebo následky infarktu. Při tomto postupu se nerodí živý klon, i když zpočátku to může vypadat, že se ke klonování člověka vše připravuje. Jádro tělní buňky je vneseno do vajíčka zbaveného vlastní jaderné dědičné informace.Vznikne tak embryo, z něhož by se po přenosu embrya do těla matky narodil klon. Při léčebném klonování ale narození klonu nehrozí. Ze vzniklého embrya jsou v laboratorních podmínkách vypěstovány tzv. embryonální kmenové buňky. Ty si uchovávají schopnost buněk raného zárodku vyvinout se v kterýkoli ze zhruba 230 typů buněk těla dospělého savce. Nevznikne z nich už ale nový jedinec. Embryonální kmenové buňky lze v laboratorních podmínkách neomezeně množit a změnou kultivačních podmínek proměňovat v požadované typy tělních buněk. Ty lze vrátit do těla dárce původně použité tělní buňky a "opravit" jimi poškozené tkáně a orgány. Příjemce by měl léčebné buňky bez potíží přijmout, protože jsou to jeho vlastní buňky přeškolené léčebným klonováním do nové buněčné role.

Léčebným klonováním lékaři zatím nikoho neuzdravili. Výzkum na tomto poli naráží na řadu problémů. Jedním z nich je nedostatek vhodných lidských vajíček. Sehnat dostatek zdravých dobrovolných dárkyň lidských vajíček je složité a drahé. Příklad z praxe hovoří za vše. Pro pokusy v oblasti léčebného klonování v americké společnosti Bedford Stem Cell Research získal tým vedený bioložkou Ann Kiesllingovou od 23 dárkyň 274 vajíček. Náklady na získání jednoho vajíčka dosáhly bezmála 3 700 dolarů.

Není divu, že vědci hledají za lidská vajíčka dostupnější náhradu. Už několikrát se je pokusili nahradit vajíčky zvířat. Jen málokdy slavili úspěch. V roce 1998 se to údajně podařilo vědcům z americkou soukromé biotechnologické firmy Advanced Cell Technology, když vnesli jádro lidských buněk do "vykuchaných" vajíček skotu.. V roce 2003 údajně uspěli čínští vědci po přenosu jádra lidské buňky do vajíčka králíka. Mnoho biologů nedává podobným pokusům o náhradu lidských vajíček velkou naději na úspěch. Jádro lidské buňky by muselo při klonování najít společnou řeč s cytoplasmou a organelami z vajíčka zcela cizího druhu. A to připadá mnoha odborníkům krajně nepravděpodobné. Nejnověji referoval o úspěšném spojení jádra a cytoplasmy dvou zcela odlišných živočišných druhů jihokorejský biolog Chang-Kyu Lee z Národní university v Soulu na konferenci konané v kanadském Torontu. Jeho referát o zdárném spojení jádra myší buňky a vajíčka skotu však narazil na zeď skepse a pochybností. Soulská universita hostila ještě nedávno profesora Woo-Suk Hwanga, který publikoval ve špičkových vědeckých časopisech články o tvorbě lidských embryonálních kmenových buněk metodou léčebného klonování. Hwang udivoval svět účinností svých postupů až do chvíle, kdy se ukázalo, že si většinu výsledků vymyslel. Biologům ze Soulu se tak dostalo pověsti "mírně nespolehlivých" vědců a jejich výsledky jsou prověřovány mnohem důkladněji, než práce z jiných laboratoří.