Svět frustrovaných bílých mužů hledá silného tatínka v lidech jako Trump, Zeman a Putin

16. leden 2017

ROZHOVOR. V sobotním vydání pořadu Den podle Libor Dvořák mluvil s publicistou Vladimírem Kučerou o fenoménu tzv. frustrovaného bílého muže.

Libor Dvořák: Z čeho pramení frustrace „bílého muže“?

Většina vykladačů světa z té antiEU strany začíná tvrdit, že ten frustrovaný bílý muž je frustrovaný z pomoci menšinám, že se pomáhá ženám, pomáhá se tmavým, lesbičkám, gayům… a jemu ne. Myslím si, že je to ideologický canc, že to není pravda. Bílý muž je frustrovaný z jediného důvodu a myslím si, že bude frustrovaný čím dál tím víc, a není to jen bílý muž a bílá žena. Že bude frustrovaný proto, že už tomu světu nestačí.

Pracuješ v textu, od kterého se odrážíme, s pojmem politická revoluce, co to je?

To mě zaskočilo, že to začali znovu používat ti, před kterými kdyby někdo řekl před časem slovo revoluce, tak se osypou a je jim špatně a teď najednou přišli s nějakou politickou revolucí. Ale ona to není revoluce, ono je to zoufalství. Lidi stojí před něčím a svět je strašně složitý. Začínají diktovat lidi, kteří jsou mimořádně chytří, mimořádně vzdělaní a mimořádně schopní mnohdy všeho. A na to my, tzv. obyčejní lidé, nestačíme. Já jsem taky bílý muž, ale já si tu frustraci zatím nepřipouštím, ale obávám se, že když mě zavalí ten svět tou čím dál víc umělou inteligencí, tak mě taky umučí.


Dřív na to ten bílý muž stačil fyzičkou. Vyrovnal to tím, že uměl postavit dobrou zeď. A teď čím dál víc ví, že to nebude potřeba. Všechno bude víc vycházet z mozku a v mozcích si bohužel nejsme rovni. Nedá se s tím nic dělat. Vladimír Kučera

Proto je tam to slovo muž. Ono to vypadá genderově špatně, ale dřív měl ten muž fyzickou převahu nad ženou. A to se ztrácí, ten rozdíl se ztrácí. Ženy jsou stejně chytré jako my a ta frustrace těch bílých mužů je ještě v té mužností. Myslím.

Je tohle důvod k tomu, že řada lidí tohoto typu míst klasické parlamentní demokracie obdivuje spíše státy vůdcovského typu a samotné ty vůdcovské typy?

Myslím, že je to jeden z důvodů, protože – teď se dámy urazí – ale mužská část populace ztratila svou sílu. Ztratila své sebevědomí a hledá si silného tatínka, hledá si autoritu. Slabí muži hledají autoritu v silných mužích a obzvlášť v takových, kteří hrají silné divadlo. Což je Vladimír Putin, do jisté míry u nás Miloš Zeman a vlastně i Trump.

Myslíš si, že krize politických elit, kterou pozorujeme různě po světě a která se teď nejnověji projevila v amerických prezidentských volbách, je trvalá, nebo se někomu podaří těm klasickým politickým elitám vrátit jejich místo na scéně?

Libore, prosím tě, o tom píše třeba pan Robejšek… Pan Robejšek není elita. To je přece celé nesmysl. Celá tahle úvaha je opět konstrukce, to snad není žádné selhání elit. To je prostě boj elit s elitami. A ty jedny elity se teď opřely o toho frustrovaného bílého muže, což je velice chytré, a prostě mají jiný pohled na svět a chtějí se dostat k moci. Tak se prostě dostanou k moci přes toho tzv. obyčejného člověka. To jde nejjednodušeji.


Uvědomme si jednu věc – to souvisí s tou revolucí – kolik všech těchto lidí, vzpomeňme Václava Klause, jak mluvil o referendu – jak o něm mluvil Miloš Zeman. Zeman při té obhajobě, de facto útoku na referendum, urazil snad 90 % lidí této země a teď by najednou všichni chtěli referendum, když se jim to hodí.

To je střet elit, to není porážka politických elit. Svět se v něčem mění a nedávno říkal jeden můj kamarád: ono je to jak s fotbalem. Jednou hrajem zanďoura, jednou hrajem útočně, jednou dobře a jednou špatně. Co je dobře a co špatně, ať si odhadne historie.

Dá se pro ten svět frustrovaných bílých mužů něco podstatného udělat a nějak podstatně ho celý proměnit?

Ze začátku mě bavily knížky archeologa Bárty. Teď už mi to připadá jako takový trošičku promyšlený nářez. Já myslím, že se nedají stavět takové analogie, tak přísně, jednoznačně a prostě. Ale v jedné věci s ním souhlasím, že ten svět je strašně složitý. Jestli ho chceme zjednodušit, tak bych byl na toho frustrovaného bílého muže zvědavý, kdyby se dozvěděl, že si musí zatopit v kamnech a nebude mít ústřední topení. Byl bych zvědavej, kdyby se musel začít víc starat o sebe, nestaral se o něj stát, nestaralo se o něj okolí a žil by ve světě poněkud tvrdším a divočejším. On totiž ne že to tou nápaditostí v praktických věcech nestíhá, on už na to nemá. Frustrovaný bílý muž si musí zvyknout na to, že bude frustrovaný.

Rozhovor s publicistou a hlavním protagonistou pořadu ČT Historie CS Vladimírem Kučerou vedl Libor Dvořák.

autor: ldo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.