Švejnar: V americko-čínské obchodní válce se hraje o hodně. O nový systém světového obchodu, možná o mnohem víc

Jan Švejnar

Českoamerický ekonom, který působí jako profesor a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, v Interview Plus vážně varuje před možným konfliktem s Čínou. Proč?

Třeba i proto, že obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou vstoupila do nové fáze. Od 1. září totiž platí nová 15% cla na dovoz čínského zboží do USA. V celkové roční hodnotě 112 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Stejně reaguje Čína a uvaluje cla na americké zboží.

„Tlak, který vyvíjí (Donald) Trump i další rozvinuté ekonomiky na Čínu, je potřebný, protože to už je vyspělá země i ekonomika. Na druhé straně obchodní válka tohoto typu není řešením,“ myslí si Jan Švejnar. Protože se sníží výroba, sníží se poptávka a to celé nakonec může vést až k velké, celosvětové recesi.

Klady vs. zápory

Švejnarovi nevadí razantní vyjednávání, je prý ale otázka, jestli jít až tak daleko, kam to teď šéf Bílého domu žene. „Jestliže se tím ale vytvoří nový světový systém obchodu, který bude otevřenější, Čína bude považována za jednu z vyspělých zemí a budou s tím všichni souhlasit…, tak to bude velmi pozitivní a významný krok. Nakonec i ty bolestné začátky typu celní války budou ospraveditelné,“ vypočítává klady.  

Pak přidává zápory: „Jestliže dojde jen k celní válce, recesi a případně velké depresi světové ekonomiky, a jestliže se nezmění chování hlavních obchodních partnerů, tak to bude mít pouze negativní důsledky.“

Podle ekonoma se teď lámou ledy a zřejmě vzniká nový systém světového obchodu. „To je to, oč se hraje. A jsou v tom zahrnuty i zahraniční investice a převod technologií z jedné země do druhé… Včetně nastavení chování vůči velkým firmám, jako je například Huawei.“

„Je nepochybné, že se Čína stává velkým ekonomicko-politickým impériem, novou velkou sílou, super power, což si dosavadní světoví vůdci jako USA nebo Evropa velmi dobře uvědomují. A taky se snaží najít způsob, jak tento nový systém uskutečnit, aniž by došlo k obrovskému konfliktu.“

Může to skončit válkou...

Vznik nových impérií lidstvo v historii ale taky vždy řešilo válkami. „Velmi často, když se rodila nová říše, taky docházelo k válečným konfliktům. Spíš je výjimečné, když k nějaké válce nedošlo… Už od dob, kdy Sparta zvažovala, jestli má na Athény zaútočit,“ varuje. 

Nová 15% cla na dovoz čínského zboží do USA (i naopak) pak univerzitní profesor komentuje jako docela důležitý a vážný mezník s celosvětovým dopadem. „Ta eskalace, kterou teď vidíme, je velmi nebezpečná. Je to další fáze, ale teď se dotkne velkého počtu výrobků a zboží… Cla budou mít okamžitý dopad na obě země, ale nepřímo i na Evropu, Japonsko nebo Jižní Koreu a další.“

Druhotné otřesy celní války pak prý pocítí i výrobci komodit vyráběných jak v Číně, tak ve Spojených státech. „Posílena bude na svém vývozu do USA třeba Indie a do Číny by zas mohla víc vyvážet Brazílie. Celosvětový systém je ale nesmírně komplexní, takže uvidíme, co se nakonec změní.“

Zaplatí to každý Američan

Američtí i čínští podnikatelé tak budou pro své výrobky hledat nové trhy a zpomalí se i růst ekonomik obou celosvětových tahounů. „Textil, obuv, elektronika, nářadí,… to všechno bude zatíženo novými cly, ceny půjdou nahoru a výrobci se dostanou do velké nejistoty, do jaké míry dál investovat, protože nevědí, jestli nakonec dojde k nějaké dohodě, nebo se cla budou ještě zvyšovat.“

Zdánlivě, a krátkodobě, by obchodní válka mohla mít dopad na příval čínského zboží do Evropy, tedy i k nám, možná i za menší ceny.

15% cla na čínské zboží tak teď asi nejvíc pocítí americký spotřebitel. Analytici americké banky JPMorgan Chase odhadli, že zvýšená cla vyjdou průměrnou americkou domácnost na zhruba tisíc dolarů ročně (zhruba 24 tisíc korun), což by mohlo zbrzdit spotřebu domácností – hlavní motor americké ekonomiky.  

Je pro Američana vlastně ještě nějaký stimul kupovat věci vyrobené „doma“? „Ten efekt tam je, ale řekl bych, že velmi malý,“ odpovídá Jan Švejnar. „Národní hrdost už není tak velká, jak bývala, když byla kdysi zaměstnavateli a odbory stimulována. Oba měli zájem, aby se víc vyrábělo, byl větší zisk a zaměstnanost… Dnes už se lidé spíš dívají na cenu,“ dodává.

Víc si poslechněte v Interview Plus Jana Bumby. Dozvíte se, proč Trump tak trvá na ochraně duševního vlastnictví, jak roste (nebo neroste) americká ekonomika a co vlastně za tím vším stojí.

Související