Pastevci sobů z domorodého severského národa Sámů, kteří jsou v českém prostředí také známí jako Laponci, žádají švédskou vládu o pomoc. Měla by jim pomoct vypořádat se s dopady letošního nevídaného sucha a požárů.
Sámové říkají, že globální oteplování mění životní prostředí a ohrožuje jejich budoucnost, všímá si britský deník Guardian.
Oteplování klimatu ohrožuje tradiční zdroje potravy v oblasti Arktidy. Jedna aljašská vesnice situaci hodlá řešit chovem sobů, kteří by na místo měli být dopraveni nákladním letadlem. Reportér britského zpravodajského serveru BBC News zjišťoval, jak by chov sobů mohl oblasti pomoct vyřešit hrozící problém nedostatku potravin.
Kabinet ve Stockholmu tento týden oznámil pět velkých studií, které mají zemi pomoci připravit se na mimořádná horka podobná těm, jež přišla letos v červenci. Jak budou vypadat konkrétní opatření na pomoc skoro pěti tisícům Sámů, vlastnícím čtvrt milionu polodivokých sobů, se ale zatím neví.
Majitelé sobů žádají o nouzovou peněžní podporu, aby si mohli dovolit píci, jež by zvířatům nahradila zničené pastviny. Ty se totiž můžou z letního horka a požárů zotavovat až 30 let.
„Zažíváme následky změny klimatu,“ řekl nedávno švédské televizi Niila Inga, předseda Švédské asociace Sámů. „Zní poplašný zvonek. Hrozí nám sucho, horko a požáry. Jde o přežití sobů, ale i sámské kultury, jež na nich závisí,“ dodal představitel původních obyvatel.
Vlastníci stád varují, že bez pomoci mnohá zvířata nepřežijí zimu. Starosti jim dělají i sobí mláďata, tak vyčerpaná dlouhým suchem, že je otázka, jestli budou moci následovat své matky na nové pastviny. Sámové žádají i dlouhodobý vládní program, který by jim pomohl přizpůsobit se následkům klimatické změny.
Změny klimatu ohrožují mořské želvy. Kvůli vysokým teplotám a suchu se totiž líhnou převážně samičky. Nízký počet samců by mohl znamenat vážné riziko pro zachování populace jednoho z nejstarších a nejkrásnějších tvorů oceánů. „Prostředí, ve kterém se vajíčka líhnou, doslova zapne geny, a ty pak vajíčku řeknou, zda se vyklube kluk nebo holka,” říká vědkyně Jeanette Wynekenová.
Domorodí obyvatelé navíc nevlastní pozemky, na kterých se pasou jejich sobi. Potřebují tedy zákon, který by jim dovolil o pastviny pečovat.
Další zkoumání si vyžaduje fakt, že pro soby je kvůli výkyvům počasí těžší dostat se ke své hlavní potravě – lišejníku. Ten za teplého počasí roste více než jindy. Teplejší a vlhčí zimy ale současně znamenají, že častěji prší. Když pak teploty zase klesnou pod nulu, na povrchu se utvoří neproniknutelné pláty ledu.
Sobi se v zimě obvykle pasou tak, že si odhrabou sníh a okusují lišejník pod ním. Přes vrstvu ledu ho ale sobi neucítí a nedokážou se k němu prohrabat.
Sámové doufají, že jim vědci poradí, jak dosáhnout většího rozšíření lišejníku v lesích tak, aby byl pro soby přístupnější. A tisková mluvčí švédské vlády vzkázala, že kabinet je sámské žádosti o pomoc připravený vyhovět, uvádí deník Guardian.
