Švédské předsednictví unie je pro kandidáty slibné, ale

Když švédská vláda Gorana Perssona představila před časem svůj program půlročního předsednictví Evropské unie v první polovině roku 2001, nazvala jej "tři e", podle začátečních písmen anglických slov "enlargement, environment a employment", tedy "rozšíření, životní prostředí a zaměstnanost". Někteří odborníci nyní tvrdí, že co se týče rozšiřování, tedy urychlení příprav na přijetí prvních nejpokročilejších kandidátských zemí, je možné věřit, že se to Stockholmu podaří a vše podstatně pokročí tak, aby červnový důležitý summit v Goeteborgu uspěl. Další dvě "e" - to znamená zaměstnanost a životní prostředí ovšem podle zmíněných odborníků budou těžší, neboť prý zatím neexistují ani podrobné plány.

Co se týče rozšiřování, nejnověji se na toto téma před několika dny vyslovila švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová, když prohlásila, že ty kandidátské země, které budou nejlépe připraveny, by měly být v roce 2003 přijaty, aniž by musely čekat na opozdilce, takže se reálně rýsuje rozdělení kandidátů na dvě či více menších skupin. V případě Polska, jehož vstup mezi prvními si přeje nejen Švédsko, ale i Německo, se ovšem rýsují problémy ohledně rozsáhlého a nerozvinutého zemědělského sektoru. Proto je sice pro Varšavu zřejmě příjemné, když o jejím přijetí v první skupině hovořil nedávno na návštěvě německý kancléř Schroeder, avšak Lindhová, zdá se, takové automatické ujištění nehodlá vyslovit, neboť v uvedeném prohlášení pravila, že pokud Polsko nebude připraveno, nemělo by rozšiřování kvůli tomu být pozdrženo.

Švédskou vstřícnost vůči kandidátům - pokud se jim tedy podaří splnit včas všechna kritéria, a jak známo, podle prohlášení bruselských představitelů, má například Česká republika nyní , vzhledem k volbám v příštím roce, na splnění těchto kritérií už jen rok - podpořilo nyní i oficiální Rakousko. Prezident Klestil se totiž v uplynulém týdnu nechal slyšet, že rozšíření je "absolutní nutností" a že bude "permanentním příspěvkem k evropské stabilitě a bezpečnosti"a že on sám by k němu chtěl osobně přispět svými jednáními s hlavami kandidátských zemí během tohoto roku. Téměř současně se vyjádřila rakouská ministryně zahraničí Ferrerová-Waldnerová, že je nutné uvnitř Rakouska začít s přesvědčovací kampaní občanů o výhodách rozšíření a současně s kandidáty uskutečňovat jakési "strategické partnerství" pro budoucnost. Odborníci ovšem vidí, že rakouské vztahy k sousedním kandidátským zemím nejsouvposlední době právě nejlepší.

Mnohem lépe je na tom v těchto souvislostech právě Švédsko, které jak známo, není prohlubování unie, tedy například vstupu do eurolandu, tedy do zóny jednotné měny euro, právě nakloněno a vláda navíc údajně hovoří jinou řečí k domácí veřejnosti a jinou k Evropě. A tomu zřejmě odpovídají i dostupná čísla. Podle průzkumů švédského veřejného mínění je 50% obyvatel proti euru a 47% proti samému členství v unii. Na druhé straně však je údajně 58% Švédů pro rozšiřování unie a pouze 28% proti, takže v tomto ohledu nemusí švédská vláda na rozdíl od postojů vůči společné měně pořádat nějaké osvětové akce mezi vlastním obyvatelstvem. Jak poznamenal premier Persson, Švédové paradoxně chtějí aby se unie rozšířila a sami by jí zjevně chtěli opustit. Proto také zřejmě už nyní naplánovala jeho vláda ony zmíněné přesvědčovací kampaně, avšak švédská média si všímají údajné vládní arogance už během jejich plánování.

Co se pak týče oněch dvou dalších švédských "e", britský deník Financial Times připomíná, že Perssonův ministr pro životní prostředí ještě nedostal od Evropské komise podklady pro přípravu bodu "životní prostředí" pro Goeteborgský summit a ohledně zaměstnanosti pak nejsou k dispozici ani podklady pro březnový stockholmský summit. Jediné, co prý je známo, jsou švédské návrhy zahrnout do debaty také problém stárnoucí populace a důraz na rozvoj biotechnologií.

Program švédského předsednictví byl sice v hrubých obrysech dán už dříve k dispozici novinářům - a dokonce u nás byl česky vydán Ústavem mezinárodních vztahů a ministerstvem zahraničí. Nakolik však - kromě nutnosti zlepšovat dále vztahy unie k Rusku, což, včetně pomoci Moskvě při vstupu do Světové obchodní organizace, v uplynulém týdnu vyzdvihl coby prioritu švédský ministr obchodu po nedávné návštěvě premiera Perssona v Moskvě - budou hezké plány také realizovány, to už je jiná věc. Jak z uvedeného vyplyvá, to však nelze vyčítat Stockholmu, ale Bruselu.

Čro 6 / RSE 13. ledna 2001 rse@cro.cz