Svatopluk Karásek dokázal přivést lidi k víře a bořil předsudky, vzpomíná na něj Ženatý z Ekumenické rady církví
V prosinci 2020 zemřel evangelický farář, hudebník, politik Svatopluk Karásek. „Byl hrdým vlastencem, Evropanem i světoběžníkem. To krásné na něm bylo, že se nenechal vtáhnout do žádné škatulky, i když bylo dost lidí, kteří ho chtěli vtáhnout do nějaké bubliny a mít ho pro sebe. On takovým prostým, bezelstným způsobem odmítal, vystupoval z bublin a strhával ze sebe nálepky,“ vzpomíná na něj Daniel Ženatý, předseda Ekumenické rady církví z Českobratrské církve evangelické.
„Uměl poslouchat. Působil takovým plachým dojmem. Nepamatuji si, že by skákal někomu do řeči. Neslyšel jsem ani před rokem 1989, že by hanlivě mluvil o těch, s nimiž nesouhlasil. Nepotřeboval se o někoho otřít,“ pokračuje ve vzpomínání Ženatý.
Čtěte také
V pořadu Vertikála Karáskův odkaz shrnuje i bývalý ministr kultury Daniel Herman, který je dnes členem Rady vlády pro lidská práva. „Vždycky jsem na něm obdivoval ten lidskoprávní rozměr. Nebylo mu jedno, že někdo někde trpí. To v něm bylo velmi silně zakořeněné. Dokázal propojit světy duchovní služby, veřejné služby v politice a společnosti,“ přiznává.
Karásek byl také známý hudebník. „Šlo mu o to, aby se lidé dostávali ne k církvi, ale ke Kristu. A jen Pán Bůh ví, kolik se mu jich podařilo přivést. Dařilo se mu odstranit ty základní předsudky, které lidé mimo církev o ní mají. Odkrýval jádro věci. A jeho písně se dobře zpívaly,“ dodává Ženatý a připouští, že jeho samého Karásek silně ovlivnil.
Dlouhé vlasy, hospoda a písně
Karáskův život odráží podle Hermana české dějiny části 20. století. „Jeho pevný postoj v podstatě už od padesátých let působil problémy komunistickému režimu. Potom působil jako kastelán na hradě Houska. A i to bylo pro režim nepřijatelné,“ shrnuje Herman.
Čtěte také
A pokračuje: „Od poloviny 70. let, tuším, ho Státní bezpečnost měla v kategorii nepřátelské osoby. Pak byl zatčen, vězněn v procesu s Plastic People, podepsal Chartu a opakovaně byl ve vazbě. Nakonec byl donucen i s rodinou odejít do exilu, do Švýcarska, kde nadále působil jako duchovní.“
A dodává: „I ta jeho druhá česká kariéra po návratu z exilu byla zajímavá, protože působil v politice jako poslanec, vládní zmocněnec pro lidská práva a nepřestával působit duchovně neb hudebně.“
„Byl jsem u toho, když se Karásek začal jako farář. Myslím, že zpočátku byla církev rozdělená, protože my mladší jsme ho brali a byl naším starším kolegou. Některé oficiální kruhy si s ním prostě nevěděly rady. Vzpomínám, jak starší kolegové říkali: ‚Co on s těmi dlouhými vlasy a v těch hospodách, co z toho může být...‘ Ale nebyla to většina, to ne. Třeba moje maminka Karáska milovala a přála si, aby na jejím pohřbu zaznělo právě jeho Kázání o svatbě v Káni galilejské,“ vzpomíná Ženatý.
Karásek coby evangelický farář, originální písničkář, básník, spisovatel, výrazná osobnost disentu a později politik obdržel v roce 2017 od Hermana titul Rytíř české kultury. Zemřel 20. prosince 2020.
Kdy se Herman a Ženatý poprvé se Svatoplukem Karáskem potkali? Poslechněte si debatu Vertikály. Moderuje Eva Hůlková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.