Sváteční cestování v Číně

24. září 2010

Před pár týdny jsme s povděkem vzpomněli na svatého Václava, díky jehož svátku nám přibyl den pracovního volna. Za pár týdnů podobně oslavíme vznik samostatného Československa, asi náš nejdůležitější státní svátek. Při této příležitosti se udělují státní vyznamenání a pořádají oficiální oslavy. Trvají jeden den. V Čínské lidové republice oslavují vznik státu celý týden.

Tento druhý nejvýznamnější svátek čínského kalendáře připadá na 1.října. Toho dne, roku 1949, vyhlásil na proslulém náměstí Tchien-an-men v Pekingu předseda právě zvolené vlády Mao Ce-tung vznik ČLR. Loni, kdy Čína slavila 55.výročí založení, byly oslavy ještě bouřlivější než obvykle. Co ale takové týdenní státní prázdniny znamenají pro obyčejného člověka?

Čína má dnes přes 1,3 miliardy obyvatel. Ačkoliv většina žije celoročně na venkově, desítky milionů obyvatel tráví převážnou část života v několikamilionových velkoměstech. K několika dodnes živým tradicím patří rodinná setkání. Ta se ale mohou uskutečnit maximálně párkrát do roka. Právě několikadenní volno udělované u příležitosti státních svátků je pro to jako stvořené.

ČLR má takové hlavní svátky s několikadenním volnem tři. Nejdůležitější jsou oslavy nového roku podle lunárního kalendáře. Slaví tu i "náš" Nový rok, ale tzv. Jarní svátky jsou důležitější. Týdenní volno využívá celá země k oslavám, rodinným setkáním a nákladným hostinám. Podruhé si lidé mohou dovolit nejít do práce při oslavách svátku práce 1.května. Potřetí si oddechnou od pracovních povinností na začátku října. A podzimní volno ti, kteří si to mohou dovolit, využívají k cestování. Patří k nim i několik set tisíc zahraničních studentů, převážně z Jižní Koreje a Japonska, kteří chtějí o prázdninách trochu poznat zemi, kde studují.

Čína je obrovská země a každý den se v ní z jednoho místa na druhé přepravují statisíce lidí. O státním volnu ale počet lidí stojících ve frontách na lístky na vlak a autobus prudce roste. Představte si, že by se všichni obyvatelé Francie a Německa rozhodli, že se okamžitě chtějí dostat na druhý konec Evropy. Ani to ještě nevystihuje situaci, ke které dochází.

Na nádražích a u předprodeje jízdenek stojí celý den fronty lidí. Ačkoliv ceny za přepravu v době svátků pravidelně stoupají o několik procent, lístky mizí doslova před očima. Lidé jsou ochotni koupit si místo k stání i na více než dvanáctihodinovou cestu, jen aby se dostali na místo určení. Těm, kteří se na nádraží nedostanou, nezbývá než zaplatit manipulační poplatek a objednat si jízdenky u některé z mnoha cestovních kanceláří. Ani tak však nemají stoprocentní jistotu, že je seženou. Problém tkví v tom, že jízdenky se sice dají zamluvit, ale fyzicky se začnou prodávat až asi týden před datem odjezdu. Navíc, bohužel, neexistují lístky zpáteční. Pokud lidé cestují sami, mohou se spolehnout jen na ochotu příbuzných a známých, že jim druhý lístek zajistí.

Jelikož si v Číně nelze vzít volno navíc, všichni se začnou přesunovat téměř ve stejný okamžik. Vlaky a autobusy jezdí horečně sem a tam, jsou beznadějně přeplněné a přetížené, ale masa lidí na nádražích neubývá, naopak roste.

Stejná situace je na letištích. V zemi, kde cesta vlakem může trvat i několik dní, bývá často časově i finančně výhodnější přesunout se vzduchem. To si však můžou dovolit jen obchodníci, zahraniční turisté, studenti a hrstka majetnějších obyvatel Hong Kongu a podobných ekonomicky prosperujících velkoměst. V poslední době, ale začíná leteckou dopravu využívat víc cestujících. A letecké společnosti se snaží vyjít zákazníkům vstříc. Například na začátku tohoto roku žila celá Čína jedinou událostí. Během novoročních prázdnin se uskutečnil po víc než padesáti letech první přímý let z Taiwanu do ČLR.

Na konci volna nastává opět hromadné přesunování zpět. Všichni musejí být včas v práci a ve škole. Docházka je totiž důležitou součástí pracovní a studijní morálky. Pak volno a prázdniny skončí a vše se vrátí do starých kolejí. Vlaky zase přepravují jen pár set tisíc cestujících za den. Ovšem jen do dalšího svátku.

autor: Veronika Danešová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.