Studenti nemají mlčet, ale měli by i poslouchat. Mají jednostranné informace, říká komunistický poslanec

Podle jejího organizátora Luboše Louženského je za svobodu a demokracii třeba – slovy papeže – „křičet“ i v České republice. „Ne nutně tím, že půjdeme do nějakého střetu, ale je třeba se ozývat, že máme o tato témata zájem. Když o nich přestaneme mluvit, tak začnou upadat,“ myslí si student pražské DAMU. Podle něj se do takového stavu blížíme, a to kvůli výrokům politiků na adresu menšin nebo názorových odpůrců.

Papežova výzva se mi velmi líbí. Volá po tom, abychom křičeli za vlastní budoucnost a svobodu. Je třeba, aby se mladí lidé ozývali, i když ne vždy mají absolutní pravdu.Luboš Louženský

Výzva studentů k respektování ústavy a s ní spojených zvyklostí podle něj směřovala na politiky obecně. „I lidé školou povinní mají právo vyjádřit svůj názor, a nemusí to být vždy úplně korektně. Vyjadřují nespokojenost, která nemůže končit vhozením hlasu do urny,“ dodává s odkazem na studentská hesla proti prezidentu Miloši Zemanovi.

„Byl zvolen v demokratických volbách a ústavu zatím nepřekračuje. Ale posouvá hranice osobitého výkladu ústavních zvyklostí, které mají ten problém, že jsou nepsané. A na obranu jejich i morálních hodnot je třeba kontinuálně vystupovat,“ zdůrazňuje Louženský.

Komunistický poslanec Leo Luzar přisvědčuje, že prezident Zeman ústavu neporušuje. „Jen dobře využívá ústavu, jak je napsána, je to živý dokument. Poukázal bych na prezidenta Václava Havla, který byl znám tím, že ústavu posouval v reáliích výkonu politiky,“ připomíná.

Studenti nemají mlčet, ale měli by i hodně poslouchat a sami si vyhodnocovat informace. To se mnohdy neděje, neumí posuzovat zdroje informací a je to příliš jednostranné.Leo Luzar

„Studenti nesli transparenty proti Andreji Babišovi i Miloši Zemanovi, což jsou oba vítězové voleb. Jak to jde dohromady s tvrzením, že jde o obecný projev nespokojenosti? Je to konkrétní agrese určité skupiny lidí proti hlavě státu,“ upozorňuje.

Na Luzara se prý také obrátili rodiče dětí, které „ředitel školy vyloženě vyhnal“ stávkovat, o koho či jakou školu šlo ale odmítl uvést. „Nechci způsobit těmto dětem problém. Protože jestli ředitel takto jedná, tak nemám důvěru v to, že by to vyhodnotil objektivně,“ vysvětluje.

Naproti tomu Louženský o podobných případech neví, spíše se od ředitelů škol setkával s negativními reakcemi. „Od studentů se dozvídáme, že jim aktivně zakazovali vyjít ven, často proto, že byli zmatení z výkladu školského zákona,“ reaguje.

Diskuze se studenty by podle něj měly pokračovat, organizovat by se ale měly na lokální úrovni, nikoli centrálně z Prahy. Rád by také, aby se setkání zúčastnili i volení zástupci. „Budu rád, když mě organizátoři pozvou, aby tam zazněl i trochu jiný názor,“ přitakává Luzar.