Stropnický o resortu neví téměř nic, ale má zajímavý tým, míní expert
Jen necelé dva měsíce má nový ministr obrany Martin Stropnický na to, aby dotáhl do konce novou smlouvu o pronájmu nadzvukových stíhaček Grippen pro českou armádu. Cenu pronájmu spočítala média na zhruba 16 a půl miliardy korun.
Jiří Šedivý, poradce ministra obrany v našem vysílání upřesňuje: „Požadavky švédské strany byly redukovány, smlouva je připravena a je na nové vládě ji jenom přijmout.“ S tím souhlasí i Jana Černochová z opoziční ODS: „Podpis je pro nového ministra jen formální záležitostí, vše již dojednal jeho předchůdce.
O významu grippenů mluví poradce ministra jasně: „Nadzvuková letadla jsou jedním ze základních atributů toho, že jsme schopni bránit vlastní území. Letadla neplní jen vojenské úkoly, ale poskytují i civilní podporu. Jsme také připraveni poskytnout své kapacity i jiným zemím v rámci aliance NATO.“
„Česká armáda potřebuje grippeny a prodloužení pronájmu je dobrý nápad. Navíc, během 12leté lhůty trvání smlouvy švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků, což je dobrá věc,“ přitakává Černochová.
Ve světle korupčních afér kolem několika bývalých ministrů obrany nabádá Šedivý Stropnického k opatrnosti: „Nový ministr by měl postupovat transparentně, aby se vyhnul obviněním, se kterými se potýkají Parkanová a Barták. Postupy, které zatím Stropnický naznačil svědčí o dobrém směru.“
Důraz na domácí zbrojařský průmysl, který je součástí koncepce nového šéfa resortu, hodnotí Jan Gazdík z on-line deníku Aktuálně.cz střízlivě: „Tyto apely beru s rezervou. Souhlasím, že je potřeba domácí zbrojařský průmysl podporovat, ale jeho zástupci zatím vždy za nízkou kvalitu požadovali příliš vysokou cenu.“
„Pan ministr Stropnický o resortu neví téměř nic, ale vybral si velmi zajímavé odborníky a na ně se bude muset spolehnout. Vše bude záležet na jeho týmu,“ uzavírá Gazdík.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
