Strop na cenu benzinu měl spíš smysl, zní od dopravců. Pumpař: Lidem to ušetřilo 150 korun za měsíc

Měla vládní regulace cen pohonných hmot smysl?

Vojtěch Hromíř: Já si myslím, že měla. Nesmíme zapomenout, že tam byla dvě opatření a to druhé – dočasné snížení spotřební daně z nafty – bylo to, o co jsme žádali my, a to bylo pro nás velmi významné.

Teď se nicméně ptám na regulaci cen, na snížení spotřební daně u nafty se budu ptát později.

Hromíř: Ano, cenová regulace z našeho pohledu bylo doprovodné opatření, které mělo zajistit, aby při snížení daně nedocházelo ke zbytečným ztrátám pro rozpočet, tedy že by snížení zůstávalo někde v maržích prodejců.

Čtěte také

Indráček: Regulace cen paliv neměla od začátku smysl. Je dobře, že opatření konečně skončí

Za nás také musím říct, že mnoho našich členů, mnoho dopravců má i čerpací stanice, takže názor byl zhruba 50 procent pro, 50 procent proti z hlediska zasahování do trhu a stanovování stropů.

Měla vládní regulace cen pohonných hmot smysl podle vás, pane Indráčku?

Ivan Indráček: Stručná odpověď – neměla. Pokud to mám rozvádět, tak když se porovnává vývoj zastropovaných cen a vývoj cen, které byly dosahovány na trhu tak, jak je monitoruje CCS, tak vidíme, že ty ceny na trhu byly reálně o 70 haléřů až 1,5 koruny nižší než regulovaná cena.

Výjimkou bylo první období regulace, někdy od 8. dubna do zhruba 20. dubna, kdy regulace opravdu přitlačila ceny níž, než by normálně byly, ale bylo to na úkor nikoliv zisků čerpacích stanic. Naopak je to tlačilo do ztráty. Musely prodávat pod svou nákupní cenou, tedy levněji, než za co to zboží nakoupily.

Méně je více

V rámci opatření také byla snížena spotřební daň na naftu o téměř dvě koruny za litr. Uznal byste, pane Indráčku, že i když jste měl výhradu k cenovým stropům, že snížení spotřební daně zafungovalo?

Indráček: Já vám dám dvě odpovědi. Pokud jde o čerpací stanice, tak čím nižší je spotřební daň, tím lépe pro nás. Pumpař nemá radost z toho, že prodává drahé palivo a ještě mu k tomu lidé nadávají. Když je palivo levnější, tak jsou lidé spokojenější jako zákazníci.

Část nákladů, které čerpací stanice musí nést, se počítá jako procento z výše prodeje, typicky u platby bankovní kartou, takže čím nižší cena, tím pro čerpačku lépe.

Čtěte také

Šéf MOL ČR: S regulací cen začalo Maďarsko, oblíbili si ji i další politici. Dlouhodobě je to pro trh špatně

Když se na to podívám jako normální člověk, jako občan, tak snížení spotřební daně průměrnému řidiči přineslo úsporu nějakých 150 korun za měsíc. Říkám si, jestli to mělo smysl ve chvíli, kdy to státní rozpočet, který je v deficitu, stojí každý měsíc miliardu? 

Pane Hromíři, byla z vašeho pohledu situace tak závažná, že bylo zapotřebí snižovat spotřební daň na naftu? Zvládli byste bez toho jako dopravci uplynulé čtyři měsíce?

Hromíř: Je otázka, co znamená slovo nezvládli. Někdy se novináři ptají, kolik firem zkrachuje, zkrachovalo a podobně. Mně ta otázka vždy připadá trošičku nesolidní.

Dopravce bojuje o svou existenci, o svůj podnik, za všech okolností a jenom v těch úplně nejhorších koncích třeba zkrachuje. Ale tady šlo o to, abychom zůstali konkurenceschopní na evropském trhu, to byl jeden velmi podstatný argument. I okolní státy a mnoho států v Evropě přistoupilo k podobným opatřením.

Druhý argument je, že při takhle rychlém zvýšení cen silniční dopravce okamžitě utrpí ztrátu, a to dokonce i dopravci, kteří mají palivové doložky. To znamená, že mají na větším kontraktu se zákazníkem dohodu, že se třeba po měsíci, po čtvrtletí, někdy až po roce vyhodnotí, jaké byly průměrné ceny nafty, a podle toho se nějakým způsobem koriguje cena. Tak i ti prodělali.

Pokud jsou to menší dopravci – a těch je tady u nás většina – a pohybují se na volném trhu, tak těm to přineslo ztrátu.

Co bude s cenami nafty po skončení opatření? A není na takový krok příliš brzo? Diskutovali Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejařů zástupce dopravců Vojtěch Hromíř. Moderuje Lukáš Matoška.