Stromšíková: Vztahy s Trumpem nikdy nestály na dohodě „vy nám pomůžete s Íránem, my vám s Ukrajinou“
Dva důležité summity z hlediska dalšího přístupu k Ukrajině čekají v létě evropské lídry. Na nadcházejícím setkání G7 ve francouzském Evianu chtějí přesvědčit Spojené státy o výhodách spolupráce s Ukrajinou. Důležité bude také vyladění pozice na pozdější summit NATO v Ankaře. „Děláme vše pro to, abychom s Američany vyladili společné noty v přístupu k ukončení ukrajinského konfliktu,“ zdůrazňuje v Ranním Plusu Veronika Stromšíková, zmocněnkyně na ministerstvu zahraničí.
V pondělí nad ránem jsme se dozvěděli o chystané dohodě Bílého domu s Íránem. Co znamená z pohledu evropských zájmů?
Chtělo by se říct hurá, sláva, ale bude potřeba s jásotem ještě chvíli počkat. Zatím neznáme text dohody a nevíme, jak přesně je tam podchycen klíčový element, kterým je budoucnost íránského jaderného programu.
Čtěte také
Prezident Donald Trump se vyjádřil pozitivně v tom smyslu, že Írán přislíbil neusilovat o výrobu jaderné zbraně. Ale popravdě řečeno, to nám Írán sliboval mnohá léta předtím, než tam konflikt vypuknul, než Spojené státy cítily potřebu konat.
Musíme vidět detaily, ale jistě není potřeba zdůrazňovat, že si všichni velmi silně přejeme, aby momentální dohoda držela a aby se během klidu v Hormuzském průlivu podařilo dojednat konkrétní parametry, včetně těch k íránskému jadernému programu.
Na Írán jsem se ptala i proto, že Bílý dům rozladila neochota unijních zemí podpořit íránskou vojenskou operaci. Je reálné, že by teď vyšel vstříc Evropě podporou Ukrajiny?
Myslím, že to nikdy nestálo tak, jak naznačujete, tedy „vy nám s Íránem a my vám s Ukrajinou“. Takto kus za kus to v diplomatické rovině podle mého názoru nikdy neleželo.
Čtěte také
Rozladění Bílého domu bylo velmi silně znát, zejména co se týče přístupů některých evropských států, to nešlo přehlédnout. Zároveň ale většina evropských států, včetně České republiky, v nějakém okamžiku nabídla vyčlenění sil, které by v Hormuzském průlivu pomohly.
Pokud příměří vydrží, tak některé evropské síly – ne zrovna ty, kterými disponuje Česká republika, protože jde především o minolovky – tam budou nadále velice zapotřebí. Takže myslím, že Evropa tam užitečná být může a pravděpodobně i bude.
Ale ukrajinská válka je konflikt úplně jiného rozměru, na úplně jiných parametrech, trvá jinou dobu. Dělat mezi nimi nějaké rovnítko úplně není možné.
Zástupce Unie
Co by ve věci Ukrajiny měli chtít z českého pohledu Evropané předjednat na G7 a případně dotáhnout na summitu NATO v Ankaře?
Odhaduji, že evropští lídři, kteří se sejdou na summitu G7 v Evianu, tedy zástupci Evropské unie i velkých evropských ekonomik, budou obsahově vycházet z prohlášení, které bylo vydáno 7. června v Londýně po setkání představitelů E3 – britského premiéra, německého kancléře a francouzského prezidenta – s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Čtěte také
Vydali prohlášení k Ukrajině, které nastiňuje výchozí parametry Evropy vůči jakýmkoliv jednáním směrem k míru na Ukrajině. Objevují se tam velmi racionální návrhy, které, myslím, musí připadat logické a moderátní každému.
Nejprve je potřeba vrátit se k okamžitému klidu zbraní a začít jednání na bázi stávající linie fronty. Plus je tam několik dalších elementů ohledně toho, že ruská zmrazená aktiva mají zůstat zmrazená, aby sloužila jako kompenzace za škody, které Rusové napáchali na Ukrajině a tak dále. To si myslím, že bude výchoziště.
Nikdo ze státníků tam ale nejede s absolutně detailním mandátem k jednání. Takhle summity G7 ani neprobíhají.
Ruský prezident Vladimir Putin vzkázal Volodymyru Zelenskému, že si teď nepřeje žádná jednání. Odmítl také evropské vyjednavače na mírových rozhovorech s tím, že Evropská unie není neutrální hráč. Je reálné, že by přesto k dohodě na jakémsi zmocněnci Evropské unie došlo?
My v to určitě doufáme. Rusko nám vzkazuje, že o nás nemá zájem dlouhodobě. My děláme všechno pro to, abychom s Američany vyladili společné noty v přístupu k ukončení ukrajinského konfliktu. A Evropané rozhodně mají zájem být u stolu, nikoliv jen jako mediátoři, to je zcela zjevné.
Čtěte také
Mediátor by měl být někdo v absolutní neutralitě vůči oběma stranám konfliktu. Evropa se postavila jednoznačně za Ukrajinu. Ale jakákoliv dohoda, jakýkoliv výsledek a ukončení konfliktu, ovlivní naši evropskou bezpečnost na dekády dopředu. Toho jsme si všichni vědomi, takto to zdůrazňuje náš ministr na svých zahraničních jednáních. Čili je logické, aby tam Evropa reprezentována byla.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zatím nadhodil jedno jméno někoho, kdo by se mu zamlouval jako takový představitel Evropy, a to německého kancléře Friedricha Merze.
Myslím, že skutečně to bude někde na půdorysu E3. To neznamená, že to nemůže být nějaké jiné jméno, ale E3 dosud evropskou podporu a pozice vůči Ukrajině velmi úspěšně koordinovala, stejně tak velmi úspěšně udržovala kontakt v jednání se Spojenými státy, kdykoliv se něco dělo. Můžeme se na ně spolehnout.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



