Strnadova CSG chce v Česku investovat dalších 10 miliard. „Auditů dodávek se nebojíme,“ říká Chour

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada loni zopakovala svoji úspěšnou jízdu a její výsledky porostou zřejmě opět dvojciferným tempem. Podle výkonného ředitele CSG Davida Choura to vyplývá už z výsledků za tři čtvrtletí. „Bude to opravdu zase významný nárůst oproti loňskému roku,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus. 

Do konce loňského října skupina meziročně téměř zdvojnásobila tržby na 112 miliard a hrubý zisk jí vzrostl o téměř tři čtvrtiny na necelých 30 miliard korun. Konkrétní čísla za celý rok 2025 Chour zatím nechce komentovat.

Růst firmy se podle něj projeví i v investicích. CSG počítá s tím, že během příštích tří let jen v Česku přesáhnou sumu 10  miliard korun.

„Zaměstnáme dodatečně tisíce lidí. Budeme investovat částky přesahující 10 miliard korun v následujících třech letech. V našich areálech například budeme stavět haly, čímž budeme pumpovat peníze i do celé ekonomiky,“ přibližuje výkonný ředitel s tím, že stejně jako další zbrojovky tak mohou vyrovnávat poklesy průmyslu v části automotive.

Rostoucí význam v ekonomice je podle něj také důvod, proč chce firma „vycházet s každou vládou dobře“.

Nerušte muniční iniciativu

Hlavně premiér Andrej Babiš (ANO) několikrát nepřímo kritizoval, že zbrojařské firmy vydělávají příliš. Zmiňoval to hlavně v souvislosti s válkou na Ukrajině a českou muniční iniciativou, kde je CSG jedním z hlavních dodavatelů.

Čtěte také

Skandální mudrování, říká Lipavský o Turkových slovech o válce a NATO. Zahradil: Konstatování faktu

Původně chtěla vládní koalice také muniční iniciativu, přes niž evropské státy posílají peníze na nákupy munice pro Ukrajinu, zrušit. Nakonec Babiš a poté i Bezpečnostní rada státu rozhodla, že projekt zachová. Česko v něm ale má mít nadále jen roli organizátora a nebude vydávat na nákup munice žádné vlastní peníze.

Kolik to doposud bylo, přitom není jasné. Minulá vláda mluvila zhruba o necelých dvou až třech miliardách. Podle slov ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) v České televizi ale vláda na Bezpečnostní radě státu nyní dostala informaci, že z Česka šlo do projektu asi 18 miliard a celkově se v něm „protočilo asi 270 miliard“. Proti iniciativě je nadále část poslanců za SPD.

Rušit muniční iniciativu, i kdyby Česko na dodávky munice pro Ukrajinu nepřispívalo už vůbec, nedává podle Choura smysl.

Čtěte také

Muniční iniciativa není jen českou záležitostí. Museli jsme to reflektovat, říká Havlíček o otočce v ANO

„Organizační náklady jsou z mého pohledu opravdu marginální vzhledem k tomu, jak muniční iniciativa pomáhá a jakou za to sbírá Česká republika reputaci. Připomněl bych, že předtím, než muniční iniciativa vznikla, byl na Ukrajině obrovský nedostatek munice,“ upozorňuje.

I když země byly ochotné peníze pro pomoc Ukrajině vydat, podle Choura nebyla síla a schopnost potřebnou munici zajistit.

„Protože kapacity v západních evropských státech na to nestačily. A pak jsme my a další společnosti pomohli v rámci české muniční iniciativy nalézt zdroje mimo Evropskou unii a skrze organizace a transparentní platby donorských států, které jsou vždy na konkrétní dodávku konkrétní munice za konkrétní prostředky, jsme tím pomohli zajistit potřeby Ukrajiny,“ dodává.  

Donoři si cenu hlídají

Právě CSG byla předloni podle dokumentů zveřejněných tehdejším senátorem Lukášem Wagenknechtem firmou, která údajně předražovala část dodávek munice v rámci iniciativy a část byla nekvalitní.

Čtěte také

Senátor kritizuje muniční iniciativu, je podle něj předražená. „Nahráváte Rusku,“ oponuje poslanec

CSG i tehdejší bezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar to tehdy odmítli. Na dotaz, zda Ukrajina vede nějaké vyšetřování těchto dodávek, Chour tvrdí, že o ničem neví. 

„Nejsem si ničeho vědom. Znova bych rád zdůraznil, že jakákoliv dodávka, která je hrazena z muniční iniciativy je kontrolována donorským státem,“ zdůrazňuje.

„Věřte, že mezi donorskými státy jsou opravdu takové, které do detailu prověřují cenu. Protože hradily takovýchto dodávek pro Ukrajinu za poslední měsíce několik, tak si ceny srovnávají, aby nedošlo k jakémukoliv předražování,“ doplňuje.

Firma CSG je podle něj připravena i na případné audity, které chce nová vláda zadat. A to jak na dodávky přes muniční iniciativu, tak pro českou armádu, v nichž má CSG také významný podíl. „Naše dodávky jsou transparentní a záměr prověřování čehokoliv je plné právo nové vlády. Nevidíme v tom sebemenší problém,“ reaguje na otázku, zda firma nemá z auditů obavy. 

Zakázky pro českou armádu jsou podle něj pro firmu významné především z pohledu reputace CSG coby české firmy. „Čistě ekonomicky jsou jinak zpravidla naše tržby v České republice někde pod pěti procenty celkových tržeb CSG. Takže i na tom vidíte, že CSG nestojí a nepadá s dodávkami pro českou armádu,“ tvrdí Chour.

Růst i bez války

S růstem skupina CSG počítá i do budoucna, a to i v případě, že mezi Ukrajinou a Ruskem bude uzavřena v dohledné době mírová dohoda. „Ukončení války by prakticky pro náš byznys v tuto chvíli neznamenalo nic. Důležitá je celková geopolitická situace,“ ujišťuje.

Čtěte také

Matesová: Z geopolitiky je hra silných. Nejsem si jistá, že Česko bude ve skupině se silným hlasem

Tu vystihuje fakt, že loni státy Severoatlantické aliance odsouhlasily postupné navyšování výdajů na obranu až na pět procent během příští dekády. Z toho 3,5 procenta oproti nynějším dvěma procentům HDP má jít na vojenské vybavení a další 1,5 procenta státy mohou vydat obecně na vyšší bezpečnost včetně zlepšení infrastruktury.

„To bude znamenat masivní zbrojení v západní Evropě, masivní investice do rekonstrukcí. Evropa také pro státy uvolnila výdajový rámec jejich státních rozpočtů,“ doplňuje Chour.

Aktuálně je právě Evropa pro CSG největším trhem, kam míří její produkce. Z toho je nejvýznamnější trh Slovensko, dále jsou to Pobaltské země, Polsko a Německo. Další významné trhy pro firmu jsou státy NATO a regiony Jihovýchodní Asie jako Indonésie, Malajsie, Vietnam, Filipíny.

CSG chce pro svůj další rozvoj získat část kapitálu i prodejem akcií na burze. Majitel firmy Michal Strnad řekl minulý týden agentuře Reuters, že banky doporučují prodej alespoň 15 procent. Firma další kroky zatím zvažuje.  

Bude se firma dál pokoušet koupit státní muničku Explosia? Proč se jí nepodařilo získat Synthesii a jaká firma bude tahounem skupiny mimo zbrojní výrobu? Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Chourem v audiu pořadu Peníze a vliv.