Středula: Je důležité, aby minimální mzda stále rostla. Česká ekonomika si zaslouží špičkové mzdy

Minimální mzda má příští rok vzrůst na 24 900 měsíčně, o 2500 korun navíc oproti letošku. Co tomu říkáte?

My to vítáme, protože si myslíme, že česká minimální mzda stále ještě – bohužel i po tomto navýšení – bude patřit mezi jedny z nejnižších v Evropské unii. Myslíme si, že tempo růstu je zcela únosné pro všechny, pro ekonomiku i pro ty, kdo budou tuto mzdu vyplácet.

Čtěte také

Průměrná mzda roste, zní z ODS. Dvě třetiny státních zaměstnanců na ni nedosáhnou, namítá odborář

Zároveň si myslíme, že bychom měli cílit k 50 procentům (průměrné mzdy, pozn. red.). To znamená po tomto období, do roku 2029, pokračovat v navyšování na hodnotu, kterou doporučuje Evropská komise ve směrnici. A to je právě 50 procent průměrné mzdy.

V tomto ale máte, myslím, větší ambice než vláda.

To už tak většinou bývá. Speciálně u minimální mzdy to byl až na malé výjimky souboj prakticky s každou vládou. Největší ránu tomu zasadila vláda ODS po dobu osmi let, kdy hluboko klesl poměr mezi průměrnou mzdou a mzdou minimální.

Dnes má například Polsko minimální mzdu nominálně dokonce o 200 eur vyšší než my. A jde to velmi cítit, protože lidé mají potom tendenci k útratám, a to pochopitelně podporuje ekonomiku a roste tím HDP.

Navyšování minimální mzdy

Z vašeho pohledu je tedy důležité i mezievropské srovnání. Považujete to za záležitost i určité konkurenční nevýhody v České republice?

Pro zaměstnance rozhodně ano. Celá ta situace spěje k tomu, že přeneseně pokračujeme v politice nízké ceny práce. Myslíme si, že k tomu není důvod.

Čtěte také

Schodek rozpočtu na příští rok? Vláda míří k 370 až 380 miliardám korun, odhaduje ekonom Skořepa

Myslíme si, že česká ekonomika si po více než 30 letech zaslouží být v úplně jiné kategorii, tedy být špičkovou zemí se špičkovými mzdami, které jsou i pro lidi konkurenceschopné.

Musím konstatovat, že ani navyšování minimální mzdy, ani tempo, které teď máme, neohrožuje firmy a nezpůsobuje problém v ekonomice – naopak ekonomiku podporuje a dává lidem velmi důležitou zprávu o důvěře i politiků ve vývoj ekonomiky.

Argumentujete také tím, že zaměstnavatelé musí na výdělky často doplácet z peněz na odměny nebo provoz. V jakých sektorech se to stává podle vašich statistik nejčastěji?

To už je trošku složitější, protože tady se musíme bavit o dvou kategoriích, jedna je o mzdách, to znamená privátní sféra, a o platech.

V platové oblasti, to znamená veřejná sféra, je ten problém veliký. Tam dokonce hrozí situace, pokud se to nenapraví – což bude také předmětem pondělního jednání po jednání tripartity – že až 85 procent všech tarifů, které jsou v takzvané první tabulce, budou pod úrovní zaručeného platu a minimální mzdy. Což je z pohledu odměňování naprosto nevídaná situace a musí se napravit.

Co se privátní sféry týká, tak tam je samozřejmě povinnost zaměstnavatele platit minimální mzdu, a pokud jsou tarify pod její úrovní, tak musí zaměstnavatel doplácet. Ale jsou to už dnes spíše výjimky. Odhady jsou takové, že minimální mzdou je odměňováno maximálně asi 100 nebo 150 tisíc zaměstnanců.

Problém je, že ten, kdo pracuje, nemá dostatečnou mzdu k tomu, aby mohl důstojně žít.  I proto je důležité, aby minimální mzda dále rostla.

„Česko nezvládlo inflaci“

Je důležité i to, jakým způsobem by navýšení minimální mzdy ovlivnilo ekonomiku jako celek. Měl by se podle vás růst platů ve veřejné sféře dostat nad očekávaný růst mezd v celé ekonomice, tedy nad 6,2 procenta?

V této chvíli je to tak, že platová oblast má hlubší propad reálných příjmů než privátní sféra. A my si myslíme, že by taková situace vůbec neměla být.

Čtěte také

Platy českých učitelů patří k nejnižším v OECD. Loni byly na úrovni 108 procent průměrné mzdy, upozorňuje ekonom Münich

Když srovnáme platovou úroveň a její kupní sílu s rokem 2021, tak ten propad je právě u veřejné sféry stále takřka 10 procent. A to je způsobeno tím, jak Česká republika fatálním způsobem nezvládla inflaci v letech 2022 a 2023.

To první, co požadujeme, je, abychom se konečně po pěti letech dostali na úroveň roku 2021. No a potom, jak bude dál vypadat otázka růstu reálných mezd, tak to je samozřejmě také předmět konvergence neboli přibližování úrovně českých mezd a platů úrovni vyspělých západních zemí.

Poprosím o stručnou reakci. Přejete si zásadnější změnu systému odměňování zaměstnanců veřejné sféry?

Dlouhodobě požadujeme, aby v prvním tarifním stupni, v první tabulce, byl každý odměňován minimální mzdou a všechno nad to. Takže vítáme, že vláda s tím skutečně chce něco dělat.

Otázka však je, jakým způsobem to bude provedeno. Protože pokud by to mělo být napraveno beze zbytku, tak je nutno navýšit objem platových prostředků o poměrně velkou částku.Upozorňujeme na to dlouhodobě.

Pokud si dobře vzpomínám, tak když byl současný premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí, tak jsme k tomuto měli jednání spolu s tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou (tehdy ČSSD) a koaličními partnery tehdejší vlády. A už tehdy byl ten propočet přibližně 15 miliard korun, aby to bylo napraveno. T

akže uvidíme, s čím vláda dnes (v pondělí) přijde, jakým způsobem to chce řešit a jak bude vypadat celkový nárůst platů ve veřejné správě pro rok 2027.