Středoafrické děti se začínají učit v rodném jazyce, už v první třídě čtou básničky o AIDS

27. prosinec 2017

Česká nezisková společnost SIRIRI usiluje o změnu v koloniálním systému školství Středoafrické republiky. Jde o čtvrtou nejméně rozvinutou zemi světa a děti se tu ještě dnes učí převážně ve francouzštině, které ale nerozumí. Snaha dětí i pedagogů tak často přijde vniveč. Nové slabikáře v národním jazyce sango, které vznikají v České Republice, by mohly zkostnatělému a nefungujícímu školnímu systému výrazně pomoci.

„Na každé stránce je velké tiskací písmeno, malé písmeno a u toho nějaký obrázek,“ popisuje formát nové učebnice pedagožka a spoluzakladatelka SIRIRI, Ludmila Bohmová. Slabikář je na obrázky opravdu bohatý, k jednomu podstatnému jménu autoři přiřadili někdy až patnáct ilustrací, které u dětí pomáhají rozvíjet abstraktní myšlení.


Francouzština je jazyk bílého muže. Je to obecná řeč pro bělochy, kteří v Africe žijí, ale ne pro Afričany. Když se ve škole vyučuje pouze francouzsky, je to pedagogicky velmi dramatické. Děti vůbec nechápou, co se učí. Do školy chodí rok nebo dva, a pak najednou rychle zapomínají, co se naučily.Marcel Diki-Kidiri

Ve slabikáři má své místo nejen otázka „Čím bys chtěl být?“, kde se děti mohou hravou formou dozvědět víc o různých povoláních, ale také problematika onemocnění AIDS. „Pro nás to byl trochu šok, když jsme zjistili, že v první třídě má být text upozorňující na to, že AIDS přináší smrt,“ vzpomíná Ludmila Bohmová. V Africe je ale toto onemocnění natolik zásadním tématem, že jsou podobné texty pro místní přirozené, vysvětluje pedagožka.

Poprvé se nové slabikáře v jazyce sango vyzkoušely v roce 2015. Loni bylo vytištěno přes pět tisíc knih, které putovaly do 121 škol. Jedna učebnice vyjde v přepočtu na 70 korun.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.