Stranám chybí ideje. Místo nich nastupují ekonomické a mocenské zájmy, tvrdí filozof Kroupa

5. březen 2018
Daniel Kroupa

Od parlamentních voleb uplynuly už 4 měsíce a Česko stále ještě nemá vládu s důvěrou parlamentu. Za jediný možný scénář označil premiér v demisi Andrej Babiš koalici ANO a ČSSD opřenou o tichou podporu komunistů. Má pravdu slavný politolog a filozof Francis Fukuyama, když ve svém aktuálním příspěvku na webu Světového ekonomického fóra tvrdí, že osud liberální demokracie visí na vlásku?

„Pochybuji, že liberální demokracii vůbec máme, že na Západě je ještě vůbec živá. Když je stát tak všemocný, že řídí každý detail lidského života a podnikání, přerozděluje až 50 % HDP, tak pochybuji, že se pro to hodí slovo liberální,“ uvedl v pořadu Pro a proti ekonom Pavel Kohout.

Podle něj na teoretické úrovni liberální demokracii možná máme, ale v praxi už ne. „Žijeme ve světě, kde se neustále produkuje další a další legislativní smog, a to já nepovažuji za demokracii.“

„Brusel je parodie na demokracii, ale i politické uspořádání České republiky je spíš imitace demokracie... Takže pro mě je to spíše vzdálená oligarchie nebo despocie, cokoli jen ne demokracie,“ řekl o Evropské unii ekonom.


Pokud máte na výběr z několika politických stran, které slibují v principu totéž, tedy zachování současného stavu s drobnými změnami, tak to v člověku žádné nadšení nevzbudí.Pavel Kohout

Ten považuje za naprosto ideální volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. „Evropská komise by byla jen formálním orgánem..., který nemá žádné pravomoci, a jednotlivé státy by si schvalovaly vlastní zákony.“

Kohout nepovažuje evropské populisty za hrozbu, ale za „figurky, které jsou spíš legrační, než aby byly nebezpečné.“ Naopak mu ale vadí státní populismus, který prý nastoupil v 70. letech minulého století.

„Nástup evropského sociálního státu bylo nejvíce populistické opatření v dějinách Evropy vůbec. Tehdy státy začaly mohutně uplácet voliče sociálními výhodami, a naopak zvyšovaly daně, aby na výhody měly.“

To vedlo k situaci, která prý trvá dodnes. „Posílila se tak přerozdělovací i mocenská pozice státu, vede to k tomu, že Evropě začala růst nezaměstnanost a zpomalil se potenciální hospodářský růst. Tuto vlnu populismu ale rozpoutaly tradiční politické strany.“

Za současnou situaci v Česku může česká ústava, tvrdí ekonom. „Je psána tak, že takový stav umožňuje a nijak ho neřeší. Naše ústava by měla být především úplně zásadně jiná.“

Filozof a bývalý politik Daniel Kroupa upozornil, že liberální demokracie je systém, který se vyznačuje soupeřením politických stran. „Takže nikdo neví, jak to nakonec dopadne.“

„Liberální demokracii nepochybně máme. Je to život v rámci pravidel, někdy se to nazývá vládou zákona, která předpokládá, že před tímto zákonem jsou si všichni rovni. To samozřejmě nikdy neplatilo a nebude platit dokonale, ale je to nejúspěšnější systém, který dějiny poznaly.“

Filozof odmítá hovořit o krizi. „Krize je smrtelné nebezpečí..., v takové situaci nejsme, nebo jsme v ní permanentně. Krize byly mnohem větší třeba ve 30. letech, kdy totalitní státy rozvrátily státy demokratické.“

„Nemůžu souhlasit, s tím, co říká pan Kohout. Představa, že by se Evropa opět rozpadla do jednotlivých hráčů, vůbec není slučitelná s tím, že by tito vytvořili nějaký společný prostor. Každý by hájil své ekonomické zájmy na úkor těch ostatních, což je stav, který vede ke konfliktu,“ reagoval na oponentův návrh Kroupa.


Stranám chybí ideje. A ve chvíli, kdy se v politice vyprazdňují ideje, tak místo nich nastupují ekonomické zájmy a mocenské ambice. To je to, vůči čemu se část veřejnosti vymezuje, a to, proč ztrácí důvěru v tyto strany.Daniel Kroupa

Určitou krizi ale dnes představuje stav, kdy politické strany své ideje ztratily. „Demokratické strany, které se dlouhá léta přidržovaly při životě tím, že oponovaly totalitním ideologiím a stranám, se vnitřně vyprázdnily.“

Výraz populismus se prý filozofovi moc nelíbí. „Je to snaha na nový jev napasovat staré pojmy. Objevují se zde radikální politické strany, které přichází s radikálními řešeními. Nejnebezpečnější je idea přímé demokracie, což je přímá cesta k totalitě.“

„To je velmi populistické, protože když se lidem řekne, že budou mít právo o všem rozhodovat, tak se jim těžko vysvětluje, že toto právo je vlastně fiktivní a vede k nečekaným důsledkům, které nakonec dopadnou na hlavy jich samotných.“

Řešením by byl vznik nového politické hnutí, které si liberální demokracii vezme jako hlavní politický cíl.

„Je třeba, aby se zvedla zejména ta část mladé veřejnosti, která politiku obnoví a oživí, tak tomu bylo vždy. U současných stran vidíme jejich slabost i to, že jim chybí přesvědčiví lídři. Pokud se lidé nebudou sami ochotni zasadit za nějaký ideál, tak liberální demokracie skončí,“ varoval Daniel Kroupa.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Rozhovor
  • Česká republika
  • Evropská unie
  • populismus
  • liberální demokracie