Strach nás nikdy nemůže utvářet k dobrému, říká převor Pavel Pola

Pavel Pola

Ze třetího ročníku medicíny odešel studovat teologii. Dnes je převorem Řádu bosých karmelitánů a knězem Kostela Panny Marie Vítězné v Praze a Pražského Jezulátka.

Pro Pavla Polu je centrálním bodem Vánoc půlnoční mše. „A vůbec celá liturgie, kdy se vracíme k té úžasné zprávě - nejen o narození malého Ježíše, ale i k tomu, jak je Bůh blízko člověku, jak zná lidský život a že je to boží soucit, který ho přivedl na zem.

Oslovuje mě, že Bůh přichází v bezbrannosti a bezprostřednosti malého dítěte, to je pro mě poselství Vánoc.
Pavel Pola

Poznání Boha jde ruku v ruce se sebepoznáním, říkají velcí učitelé mystiky a meditace a Pola s nimi souhlasí. „Čím víc jsme v kontaktu sami se sebou, tím blíž jsme i Bohu,“ říká.

Sám se v kruhu bratrů karmelitánů věnuje kontemplaci denně a za poznáním meditace se vypravil až do indického jezuitského kláštera, kde se daří spojovat křesťanství s východní kulturou zenu.

„K obohacování se z ostatních tradic, i náboženských, vybízel už Druhý vatikánský koncil před 50 lety,“ připomíná převor: „Ale že se to dostává do praxe, není ještě dnes zdaleka samozřejmé.“

Nejvíc záleží na obrazu Boha

Za zásadní zlom ve vlastní víře považuje okamžik, kdy našel vztah k Bohu, který je laskavý, přijímající a přátelský. Ze začátku to pro něj přitom nebyla samozřejmost.

„Nezáleží tolik na tom, jestli člověk věří, nebo nevěří. Mnohem víc záleží na obrazu Boha, v kterého věříme, nebo nevěříme. To je to rozhodující, co ovlivňuje náš život. Strach nás nikdy nemůže utvářet k dobrému,“ vysvětluje.

Poslechněte si celý sváteční rozhovor Lucie Vopálenské s převorem Pavlem Polou. Mluvili spolu také o Češích a jejich víře nebo fenoménu Pražského Jezulátka.

autoři: Lucie Vopálenská, Zuzana Marková

Odebírat podcast

Související