Stopy sv. Anežky v dalších staletích

4. prosinec 2011

Letošní připomínky 800. výročí narození sv. Anežky vyvrcholily výstavou v areálu kláštera Na Františku. Nepřipomíná pouze Anežku jako princeznu a řeholnici, ale dává prostor také svatoanežskému kultu a jeho projevům během dalších staletí.

Prof. Vít Vlnas se společně s dalšími odborníky zaměřil na prezentaci obrazů a soch, dokladů kultu především z 19. století, z doby jejího blahořečení. Současně se věnoval představení asi nejvýznamnější umělecké památky moderního českého umění, která je se Sv. Anežkou spojena, což je v několika variantách existující a postupně se vyvíjející socha Josefa Václava Myslbeka, kterou všichni známe z Václavského náměstí v Praze.

Výstava v roce 1932

Sv. Anežku připomínala velká výstava už v roce 1932. Podle popisů víme, že ji iniciovali křížovníci s červenou hvězdou a podílela se na ní řada významných osobností církevního dějepisectví první republiky. Představovala díla sochařská i malířská, nejrůznější drobné tisky i poutní obrázky, relikviáře i památky uměleckého řemesla. Zabývala se také ikonografií Anežského kláštera, který ovšem nebyl přístupný, a proto se expozice odehrála přímo u křižovníků s červenou hvězdou na Křížovnickém náměstí v Praze.

V komplexnosti budou obě výstavy podobné, ale v možnostech sdělení současná expozice tu minulou v mnohém předčí. Ač nemáme k dispozici všechna díla, která byla ve 30. letech prezentována, protože se některá ztratila, ve vědění a výkladech jsme v mnohém pokročili. Připomenout zde musíme především velkou monografii doc. Heleny Soukupové Anežský klášter v Praze, která se v letošním roce dočkala nového doplněného vydání. Doc. Soukupová byla také hostem pořadu Vstupte!

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka