Stopy na cestě jsou ukrajinský bestseller, říká překladatelka románu o kořenech války a zrodu moderní Ukrajiny

2. prosinec 2022

Ritu Kindlerovou byste mohli potkat v Národní knihovně v Klementinu nebo třeba i za kostelními varhanami v Dobříši. Mimo to je však také ukrajinistka a překladatelka. Za přínos ukrajinské kultuře za hranicemi byla vyznamenána ukrajinskou mezinárodní literární cenou Hryhorije Skovorody. Nyní vychází ukrajinský román Stopy na cestě, který Rita Kindlerová přeložila. Proč by jej měl číst český čtenář?

Aktuálně vychází váš překlad knihy ukrajinského výsadkáře Valerije Markuse Stopy na cestě. Co o něm můžete prozradit?

Je to román o začátku války, která začala v roce 2014. Tato kniha je z roku 2014, respektive 2015, protože autor se účastnil bojů od začátku. Prošel největšími bitvami. Je to hodně autobiografické, ale ne 100%. Autor říká, že tam zahrnul zkušenosti svých kolegů, přátel. Napsal velmi otevřený román, který bychom mohli rozdělit na tři části:

Čtěte také

První část se týká vyrůstání v marasmu 90. let na malém městě centrální Ukrajiny. Druhá část po škole, kdy vstoupil do výcvikového střediska, protože se rozhodl, že jediné východisko z toho zázemí, které nebylo ideální, je stát se vojákem. Třetí část je skutečná armáda a začátek války.

Je tam dokonce i velmi zajímavě reflektován Majdan. O tom se u nás neví, jak to tehdy fungovalo v armádě.

Jak si vysvětlujete, že je to na Ukrajině takový bestseller? Tím spíš, že si autor vydal knížku sám vlastním nákladem...

Bestseller je to proto, že autor to tak i zamýšlel. Říkal: „Chci napsat knihu, kterou by četl každý.“ Chtěl, aby ji četly i maminky na mateřské i babičky i teenageři...

To se mu povedlo?

Myslím, že se mu to povedlo. Sice tam ten záměr byl, věděl, jakým způsobem má psát, ale nepodbízí se.

Překladatelka z ukrajinštiny Rita Kindlerová

Proč by ji měl číst český čtenář?

Český čtenář nemá beletristicky pokrytý začátek války. Máme tady hodně reportáží, hodně knížek o tom konfliktu... Ale není tady to, co je nutné pro každého normálního Čecha, který si nechce číst reportážní nebo dokumentární tvorbu, ale chce se vcítit do člověka, který zažil tento začátek.

Já bych tu knížku přirovnala k moderním dějinám na Ukrajině, to znamená po roce 1991, kdy Ukrajina začala ve velkém marasmu, velmi špatně. Život v 90. letech nebyl vůbec jednoduchý. Potom se v tom všem potácela, do toho ruská propaganda, informační prostor ovládaný Ruskem...

Pak je tu sebeuvědomění nejdříve na prvním Majdanu 2004, pak na tom druhém Euromajdanu – Revoluci důstojnosti – 2014 a v současné době už ta funkční, perfektní armáda.

Překládáte i do ukrajinštiny, co třeba?

V posledním roce jsem překládala nejrůznější smlouvy, zprávy pro Ukrajince, kteří jsou u nás, praktické věci...

Ale musím zmínit jeden velmi zajímavý projekt, který byl pro českého rapového zpěváka Lipa. S kolegyní Ukrajinkou jsme překládaly jednu jeho píseň – i video – z posledního alba do ukrajinštiny, protože ten klip se věnuje válce na Ukrajině.

Myslím si, že je to zdařilé. Doporučuji všem, aby se na to podívali nebo si to poslechli.

Jaké ukrajinské autory čtenářům Rita Kindlerová doporučuje? Proč se rozhodla překládat ukrajinskou poezii do novořečtiny? A co je to suržyk? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , vma

Související