Stop pro Čajkovského Střevíčky. „Scénu s ruským imperialismem nešlo ironizovat,“ vysvětluje ředitel Burian
Opera Národního divadla se rozhodla neuvést dílo Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky kvůli probíhající válce na Ukrajině a scéně, která prý vyzdvihuje ruský imperialismus. „Nic jsme z našeho repertoáru nestáhli, jen jsme Čajkovského Střevíčky nezařadili do programu a nezačneme je zkoušet. Od tohoto skladatele ale aktuálně uvádíme tři díla,“ vysvětluje ředitel Národního divadla Jan Burian. Politolog Pavel Barša navrhuje, že by dílo bylo možné reinterpretovat.
V případě opery Střevíčky jde prý o rozhodnutí režisérů a dramaturgů, říká šéf Národního divadla.
Čtěte také
„Ti vědí, že smysl každého díla vzniká v kontextu. Když zjistili, že je v opeře scéna oslavující ruský imperialismus před tváří ukrajinských kozáků, kteří děkují ruské carevně za to, že má mocnou armádu, tak se rozhodli, že to dělat nebudou. Protože to považují za propagaci ruského imperialismu,“ přibližuje ředitel Burian a dodává:
„Smysl každého díla vzniká v kontextu. A jelikož Střevíčky jsou opera, jejíž součástí je tedy hudba, tak tam nejde použít inscenační činoherní prostředky, třeba tu scénu ironizovat.“
Národní divadlo hraje i jiná Čajkovského díla. Takže jde o rozhodnutí přijatelné, ne o příznak takzvané cancel culture.
Pavel Barša
Politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uznává, že kontext je důležitý: „Národní divadlo hraje i jiná Čajkovského díla a jde o kontextuální odpověď na situaci, která nastala. Takže jde o rozhodnutí přijatelné, ne o příznak takzvané cancel culture.“
„Pokud existuje možnost, jak dílo reinterpretovat, což říkám jako laik, tak by se o to měli umělci pokusit, pokud dílo jako celek stojí za to. Ale pokud došli k názoru, že taková možnost neexistuje, tak nám jako laikům nezbývá než jejich rozhodnutí respektovat,“ konstatuje Barša.
Nediskriminujeme Čajkovského jako celek, vysvětluje Burian. „Jen říkáme, že si nemůžeme myslet, že součástí některých děl není antisemitismus, imperialismus a podobně. Ale ujišťuji vás, že budeme dále hrát v Národním ruské hry.“
Umělcům, kteří aktivně podporují ruský režim, nemá být umožněno prezentovat svá díla.
Pavel Barša
Je nezbytné odlišit umělecká díla od umělců, souhlasí politolog.
Čtěte také
„To se často v západní kultuře směšuje a jsou kampaně, aby se nehrála nějaká díla, protože jejich autoři se něčeho dopustili nebo něco nevhodného řekli. To mi přijde jako principiálně špatné, protože umělecké dílo stojí samo o sobě.“
„Umělcům, kteří aktivně podporují ruský režim, nemá být umožněno prezentovat svá díla. Je ale důležité, aby názory, se kterými nesouhlasíme, byly přítomny třeba v rámci díla jako jeden z názorů a proti nim stály jiné názory. Zcela je vyloučit cenzurou, to znamená dát jim aureolu antisystémové radikální alternativy,“ varuje Pavel Barša.
Je na každém tvůrci aby zvážil, co chce říkat veřejně, protože by měl říkat pravdu.
Jan Burian
Každé dílo je obrazem světa, do kterého patří i politika. „Třeba Švejk se podle doby významově pohybuje, ale vždy do něj vstupuje politika, protože to je antisystémový postoj par excellence. Je na každém tvůrci aby zvážil, co chce říkat veřejně, protože by měl říkat pravdu. A jestli něco cítí jako nepravdivé, tak se mu nedivím, že něco to v dnešním kontextu říkat nechce,“ shrnuje rozhodnutí Národního divadla Jan Burian.
Poslechněte si celou debatu, moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Šlerka o dezinformacích: Cenzura je běžná součást války. Jenže my nejsme ani ve válce, ani v míru
„Zpočátku bylo zřejmě, že invaze byla šok i pro tu část online scény, která do té doby pevně stála za ruskou politikou na Ukrajině i v Evropě,“ přibližuje Josef Šlerka.
-
Dochází k plošnému zákazu ruského umění? Ano, ale jen v ruské propagandě
Hosty Saši Michailidise jsou rusista Tomáš Glanc a ředitelka Svazu knihkupců a nakladatelů Marcela Turečková.
-
Muzikanti, kteří odsuzují válku, mají v Rusku zákaz
Ruská mediální společnost Russian Media Group vydala pár dní po zahájení invaze na Ukrajinu prohlášení, ve kterém vysvětluje zákaz některých umělců na svých platfomách.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.