Stomatologové chtějí vybírat víc peněz od pacientů

17. březen 2005

V posledních dnech se vyhrotil spor mezi Českou stomatologickou komorou a ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou. Ve svých důsledcích ovšem nejde jen o výměnu názorů mezi jednou skupinou lékařů a ministryní, ale o celý další vývoj ve zdravotnictví. Media přinesla zprávu, že zubaři chtějí, aby jim pacienti platili přímo v ordinaci a ministryně se proti tomu ostře ohradila s tím, že lidé mají právo na bezplatnou péči, protože si platí zdravotní pojištění.

Už dneska se za zubní péči připlácí víc než v jiných oborech. Je to celkem logické, protože většinou nejde o nějaké život ohrožující onemocnění a také jsou tu možnosti vybrat si kvalitnější materiál, za nějž se pochopitelně platí. Čeští zubaři by teď chtěli, aby se podstatně zvětšila ta část zubní péče, kterou si lidé hradí sami. Mají k tomu také důvody. Během let se totiž postupně zvedla cena materiálů, které používají, ale platby od pojišťoven tomu neodpovídají. Když se každoročně jedná o zvýšení úhrad, které dostávají zdravotníci od pojišťoven, většinou mají přednost nemocnice, protože se velká část z nich stále zmítá na pokraji krachu. Stomatologové to považují za nespravedlivé. Nemocnice dostávají z prostředků veřejného zdravotního pojištění stále víc, v současnosti to je už 51%, zatímco zubařům podíl v posledních letech klesl z původních sedmi a půl na necelých šest procent.

Prezident České stomatologické komory by proto chtěl, aby byl u nás zaveden systém podobný švýcarskému. V něm by byly pojišťovnou propláceny jen závažné stomatologické výkony. Naopak ta část péče, kterou lidé mohou ovlivnit tím, že budou lépe pečovat o svůj chrup, by se měla hradit v ordinaci. Také podle zdravotnického experta Pavla Vepřeka není důvod, proč by měl stát nutit lidi, kteří si zuby čistili, aby přispívali na ošetřování těch, kteří to nedělali. Motivace k lepší péči o zuby by se tak hodně zvýšila. Placení v ordinacích se lidem přesto nelíbí a není se co divit. Hradí přece nemalé částky na zdravotní pojištění. Kdyby se alespoň trochu snížilo, pak by taková změna možná byla přijatelná.

Stomatologové jsou ovšem na válečném poli s ministryní zdravotnictví i kvůli její koncepci. Podle ní se má posílit role státu. Zubaři ale nechtějí, aby jim stát diktoval například jaké platy mají dávat svým zaměstnancům, nebo aby se obnovily spádové obvody. Domnívají se, že by šlo o návrat před listopad 1989. Pokud se současná situace ve zdravotnictví nebude řešit tak, jak si představují, jsou někteří stomatologové připraveni vystoupit ze systému veřejného zdravotního pojištění. Většině totiž končí smlouvy se zdravotními pojišťovnami v červnu příštího roku. Když neuzavřou nové smlouvy, bude se muset v jejich ordinacích opravdu platit za všechno. Zubaři se domnívají, že si to mohou dovolit, a to proto, že už dnes je jich málo a během několika let se má situace ještě zhoršit. Už dlouho si stěžují, že se stát nepostaral o to, aby lékařské fakulty opouštělo víc absolventů stomatologie. Teď by to mohla být jejich výhoda, ovšem poněkud vyděračská. Lidé by zřejmě museli chodit i tam, kde by se platilo hotově, protože by jim nic jiného nezbývalo.

Že se takové nepříjemné věci chystají, je ovšem výsledkem už po léta neřešené situace v celém zdravotnictví. Jestliže má pokračovat systém založený na zdravotním pojištění a existenci více pojišťoven, je podle dosavadních zkušeností ze světa třeba omezit rozsah péče hrazené z pojištění, zavést regulační poplatky za recepty a návštěvy lékařů, připustit, aby se lidé mohli komerčně připojistit a dovolit zdravotním pojišťovnám, aby si opravdu konkurovaly. Ve skutečnosti se ale už léta neděje nic podstatného. Pak se nikdo nemůže divit, že zainteresované strany berou věci do vlastních rukou. Kraje začaly převádět své nemocnice na akciovky, protože se už nemohly dívat na to, jak špatně hospodaří a teď se zase někteří zubaři chystají požadovat peníze v hotovosti. Sociální demokraté mají sice zdravotnictví pod kontrolou už skoro sedm let, ale neřešením problémů pomalu vzniká pravý opak toho, co si vlastně přejí. Bude proto velmi zajímavé sledovat k jakým výsledkům dospějí zanedlouho na svém sjezdu. Dosud totiž většinu kroků, které by mohly přinést větší hospodárnost do zdravotnictví, odmítají s odvoláním, že to nemají ve svém programu.

autor: Zoja Franklová
Spustit audio