Stojí to Dudovi za to? Být prezidentem jen poloviny Poláků, ptá se deník Rzeczpospolita

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stávající polský prezident Andrzej Duda.

„Nekřičte, pane prezidente.” Artur Bartkiewicz z polského deníku Rzeczpospolita píše o pozici Andrzeje Dudy před druhým kolem prezidentských voleb.

Duda hovořil o politických oponentech jako o zlodějích, kteří si dovolili krást DPH, soudili ostatní a využívali kapitál v zahraničních a podle něj taky nepřátelských médiích. Jednání prezidenta před pokračováním souboje o druhé funkční období je pak prý pochopitelné i zvláštní.

Z taktického hlediska lze pochopit prezidentova obvinění. Andrzej Duda chce ve své kampani představovat „hlas lidu“. Přestože žije v paláci, je to Robin Hood, nikoli šerif z Nottinghamu. Bere bohatým, rozdává chudým a po léta obnovuje národní hrdost svých ztrápených občanů.

Jejich kapsy plní zlotými a šlape na paty Němcům a Rusům. „Starám se o polské záležitosti, protože mé srdce je polské,“ říká k tomu. Nebo to spíše křičí. Křičí, že Poláky ubrání.

Nicméně existuje i další strana mince, píše Artur Bartkiewicz. Andrzej Duda není pouze uchazečem o úřad prezidenta, ale také úřadujícím prezidentem. Má pětileté funkční období, zatímco jeho politický tábor ovládá parlament s absolutní většinou.

Ve své případné druhé pětiletce by vládnul s téměř identickou rovnováhou moci. Má-li být za těchto podmínek základem jeho vlády boj proti zlověstným elitám, znamená to jen handrkování o moc a možnost trvalého sociálního konfliktu. Zjednodušeně řečeno, Andrzej Duda může volby vyhrát, ale ve skutečnosti jen všichni Poláci ztratí.

Prezident má jako nikdo jiný pozici, která ho předurčuje k tomu, aby lidi sjednotil a nikoliv rozdělil. Ústava říká, že je zárukou kontinuity státní moci. Pokud Duda vyhraje, po 12. červenci se usadí volební prach, zůstane křik prezidenta a Poláci rozděleni na tábory „my“ a „oni“. Šance na nějaký základní konsenzus mezi vítěznou většinou a poraženou menšinou se pak výrazně sníží. Stojí Dudovi za to být z definice prezidentem poloviny Poláků, ptá se na závěr Bartkiewicz v deníku Rzeczpospolita.

Putin slaví

Ruský prezident Vladimir Putin slaví triumf, občané v referendu posvětili jeho vládu do roku 2036. O hlasování, které kritici šéfa Kremlu označují přinejmenším za kontroverzní, píše Moscow Times.

Podle opozice a Západu je pochybné nejen samotné referendum, ale i jeho obsah. Změny ústavy, které prezident plánuje, rozšíří jeho moc a upevní pozici na dalších 12 let. Dosud mohl Putin setrvat ve funkci do roku 2024. V prodloužení mandátu vidí příležitost, jak zajistit vnitřní stabilitu země a posílit její instituce.

„Od rozpadu Sovětského svazu uběhlo velmi málo času," dodává k tomu prezident. Referendum pak jeho kritici vidí jak zmanipulované s předem jasným výsledkem. USA mluví o podvodech při hlasování a Evropská unie dokonce vyzvala Moskvu, aby prověřila zprávy o některých nesrovnalostech.

Rekord v počtu padělaných hlasů?

S kritikou přišel i přední oponent Kremlu Alexej Navalnyj, který odsoudil hlasování s tím, že stanovilo rekord v počtu padělaných hlasů. Zároveň dodal, že výsledek nemá nic společného s názory lidí.

Kromě restartu funkčních období, během kterých může Putin vládnout, posilují plánované ústavní návrhy prezidentské a parlamentní pravomoci. Zakotvují tradiční hodnoty včetně zákazu manželství homosexuálů a zaručují lepší minimální mzdy a důchody.

Prezidentova obliba v posledních měsících klesla na historické minimum 59 %. Výsledek ovlivnila pandemie koronaviru a také dlouhodobá ekonomická malátnost federace. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně kvitoval hlasování lidí k ústavním změnám jako triumf a označil ho jako „referendum o důvěře“ v ruského prezidenta, jak píše Moscow Times.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio
autoři: Martina Mašková , lup

Odebírat podcast

Související