Stíny minulosti zasáhly rakouskou politickou scénu

Vedoucí Wiesenthalova centra v Jeruzalémě, známý lovec nacistů Efraim Zuroff vyzval oba gratulanty k okamžitému odstoupení, protože se účastnili veřejné slavnosti na počest bývalého výkonného gestapáka. Prezidentka izraelitské náboženské obce Rakouska Esther Fritschová navíc obvinila Obenfeldnera, že zatajil své členství v nacistické straně, do které vstoupil ještě před svým nástupem do gestapa. Zuroff upozornil, že jubilant, který byl po dvacet let zastupujícím starostou Innsbrucku za sociální demokracii a stále je označován za "příkladného politika", by měl být ve skutečnosti za své činy v době nacistické éry odsouzen. Obvinil jej současně, že pomáhal organizovat v hlavním městě Tyrolska pogromy za tzv. Křišťálové noci v roce 1938, a tím pomáhal "vraždit nevinné Židy".

Jde o velmi nepříjemné citlivé období, kdy Židé v Rakousku shromáždění SS a gestapem, byli biti, týráni a po stovkách odesíláni do koncentračního tábora Dachau. V samotném Innsbrucku nacisté omylem napadli italský konzulát, svrhli postarší pár do řeky Sill a brutálně zavraždili čtyři význačné Židy. Tyrolská nacistická bezpečnostní služba SD cynicky podala hlášení, že "pokud při této akci nějaký Žid neutrpěl žádnou škodu, pak ho lidé museli přehlédnout". V této době jen málo Rakušanů dokázalo projevit soucit, pochopení, velkorysost a výčitky svědomí byly dokonce podstatně slabší než v Říši.

Tyrolský hejtman Van Staa zdůvodňoval své styky s bývalým vicestarostou Obenfeldnerem, který byl 35 let členem innsbrucké městské rady a 23 let náměstkem starosty tím, že "nikdy nesloužil u gestapa". Ale to je zcela v rozporu s předloženými dokumenty. V dopise do Jeruzaléma hejtman napsal, že "může ubezpečit, že se vždy jasně distancoval od nacionálního socialismu a strašné zločiny, které v oné době byly učiněny, vždy rozhodně s opovržením odsuzoval".

Jeruzalémské centrum Simona Wiesenthala k tomu podotklo, že hejtmanovo prohlášení nemůže vyvrátit skutečnost, že Obenfeldner byl nejen výkonným gestapákem, ale že patřil i k jednotce wehrmachtu, která se dopustila odporných zločinů v Řecku a Itálii. Pokud Van Staa nadále míní, že toto lze obhajovat, pak si nezasluhuje vykonávat politickou moc. V prohlášení Zuroff jeho postoj označil za "naprosto šokující a nepochopitelný" ale že "možná je obvyklou praxí čelných politiků v Rakousku ututlávat nacistickou minulost svých kolegů". Ke kritice hejtmana se připojil i šéf rakouských Zelených profesor van Bellen. Van Staa na to odpověděl protiútokem a informoval o pověstech, že otcem profesora byl vysoký nacistický funkcionář, který za války za nevyjasněných okolností přesídlil z Estonska do Tyrol. Důkazy však hejtman nepředložil, za což byl Zelenými ostře kritizován. Představitel Zelených v Tyrolech Georg Willi označil celou záležitost za "neomluvitelné vykolejení". Samotný Van der Bellen prohlásil, že o otci, který zemřel před více než čtyřiceti lety, nic takového neví a on sám v době útěku před Rudou armádou byl rok starý. Pokud hejtman má po ruce důkazy, se zájmem je prostuduje, když nikoliv, pak očekává omluvu. Herwig van Staa, který je doktorem práv a filozofie, pracoval nejprve jako vědecký pracovník. Jako kontroverzní osoba je v politice od posledního desetiletí minulého století. Ačkoliv byl členem lidové strany, stal se prostřednictvím vlastní volební listiny v roce 1994 starostou Innsbrucku a v roce 2001 šéfem tyrolských lidovců přes své členství v jejich odštěpené frakci.

Šéf tyrolských sociálních demokratů Hannes Gschwenter oznámil, že v příštích dnech hodlá navázat kontakt s místní izraelitskou náboženskou obcí a záležitost svého bývalého vicestarosty Obenfeldnera projednat. Strana zatím stojí za ním a vysoce hodnotí jeho mnohaletou činnost komunálního politika. Podle jeho názoru nejsou fakta o jeho činnosti v gestapu přesvědčivá a vyjádření svědků jsou protichůdná. Existuje i studie sociálně demokratických akademiků, týkající se aktivit Obenfeldnera u gestapa. Avšak ani ta nejsou jednoznačná a budou projednána s prezidentkou židovské obce Ester Fritschovou.

Souběžně s tyrolskou aférou byla medializována rakouská snaha, aby při příležitosti stých nedožitých narozenin byl Franz Jägerstätter katolickou církví blahořečen. Jde jednoznačně o oběť nacistického režimu, který jako odpůrce vojenské služby byl v roce 1943 popraven. Z náboženského přesvědčení odmítl účastnit se války se zbraní v ruce pro Hitlera, protože katolický světový názor je neslučitelný s nacionálním socialismem. Přes prosby svého okolí i lineckého biskupa, aby se podřídil, odmítl tak učinit. Několik desetiletí po válce nebyl jeho postoj uznáván a dokonce jeho žena obviňována z toho, že jej podporovala. Nakonec v devadesátých letech německý soud zrušil rozsudek a rakouská pošta vydala jeho známku. Český skladatel Pavel Smutný složil Missa Heroica na podporu jeho blahořečení.

Devadesátičtyřleté vdově byl teprve nedávno udělen zemský Zlatý záslužný odznak a kongregace kardinálů doporučila papeži, aby Jägersttätera blahořečil. Nyní chybí již jen podpis papeže Benedikta XVI., aby se slavnostní akt mohl uskutečnit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .