Štěstí je schopnost být šťasten. Miroslav Horníček by oslavil 100. narozeniny

10. listopad 2018
Miroslav Horníček

Oblíbený herec, prozaik, dramatik, režisér – a třeba i výtvarník. Tím vší byl Miroslav Horníček. Právě 10. listopadu 2018 by oslavil 100. narozeniny. V Portrétech ho loni představil Pavel Hlavatý.

Partner Wericha, Suchého i Kopeckého

Miroslav Horníček se narodil 10. listopadu 1918 v Plzni. Na divadelní prkna vstoupil už na tamní reálce, kde spoluzaložil Studentský avantgardní kolektiv. Ačkoli po absolutoriu nastoupil na úřednickou dráhu, jeho ochotnické úspěchy zapříčinily, že v roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni. Po válce odešel do pražského divadla Větrník a o rok později přestoupil do Divadla satiry. Následovalo šestileté účinkování v Národním divadle.

V polovině 50. let se pak ocitl po boku Jana Wericha v Divadle ABC a byl mu šest let rovnocenným partnerem. Po něm zdědil také přívlastek filozofujícího klauna. K dalším jeho velkým jevištním společníkům patřili především Jiří Suchý, jemuž dělal spoluhráče na prknech Semaforu (v letech 1965 až 1968), a Miloš Kopecký. Během profesní kariéry byl i členem Hudebního divadla v Karlíně (1962 až 1964). Od roku 1970 vystupoval především ve svých autorských divadelních i televizních recitálech, z nichž získaly velkou oblibu Hovory H.

Herec, režisér, spisovatel…

Horníček mnohokrát osvědčil i své filmové mistrovství, mezi jinými ve filmech Kam čert nemůže (1959), Táto sežeň štěně (1964) či v seriálu Byli jednou dva písaři (1972). Přes nespočet divadelních a filmových rolí získal oficiální osvědčení o tom, že je herec, teprve ke svým pětasedmdesátinám. K jubileu mu je na Akademii múzických umění obstaral Viktor Preiss. Sám Horníček o svém herectví velmi pochyboval a pouze roli ve Dvou písařích považoval za kvalitně zahranou.

Miroslav Horníček a Jiří Štuchal v zábavném pořadu

Miroslav Horníček byl také divadelním autorem, režisérem, literátem a výtvarníkem. Literární dráhu předznamenala v roce 1966 kniha Dobře utajené housle, která se vzápětí stala také jeho slavným divadelním recitálem. Po půlročním angažmá v Kinoautomatu na Světové výstavě v Montrealu publikoval cestopis Javorové listy (1968). Mezi nejžádanější tituly patřily například Hovory (1970), Listy z Provence (1972), Jablko je vinno (1979), Chvála pohybu (1979), Klaunovy rozpravy (1989) nebo Hovory s Janem Werichem (1991).

Obdržel mnohá ocenění

Stálé přízni publika se těší také Horníčkovy komedie, z nichž lze zmínit třeba hry Hovory přes rampu (1966), Dva muži v šachu (1974), Malá noční inventura (1977), či Muž jménem Juan (1993). Byl podepsán také pod spoustou výtvarných koláží, které mnohokrát vystavoval. V září 1999 zemřela Miroslavu Horníčkovi jeho žena Běla, s níž žil téměř šest desítek let ve vzácném partnerství. Jejich harmonický vztah neutrpěl ani tragickou smrtí jediného syna.

Vladimír Menšík a Miroslav Horníček

Na sklonku života umělce sužovaly zdravotní problémy, na jevišti však, jak dokládají jeho herečtí kolegové, vždy omládl. Velkou část roku 2002 prožil Horníček na jednotce intenzivní péče v liberecké nemocnici. V té době žil v rodině chirurga Vladimíra Mareše. Poslední měsíce života trávil na lůžku nebo v oblíbeném křesle. Jeho vnímání okolí bylo kolísavé. Společníkem mu byla hudba a staré fotografie, které si s oblibou prohlížel.

Byl držitelem Ceny Thálie za mimořádný přínos jevištnímu umění, nositelem Ceny humoru Karla Poláčka a čestným občanem Plzně. Obdržel i platinovou desku Supraphonu a při vyhlašování ankety TýTý byl zapsán do televizní Dvorany slávy. V roce 2000 získal medaili Za zásluhy. Zemřel 15. února 2003 ve věku 84 let v Liberci.

V pořadu Portréty připomíná klíčové okamžiky ze života Miroslava Horníčka publicista Pavel Hlavatý, který z rozhlasového archivu vybral i málo známé ukázky s Horníčkovým hlasem. Titul pořadu si autor vypůjčil z novinového rozhovoru, který v roce 2000 vedl s Miroslavem Horníčkem dlouholetý herecký partner Jiří Suchý. Na otázku po svobodě a štěstí tehdy Horníček řekl: „Svoboda je schopnost být svoboden. A tady nemohu nevidět příbuznost se štěstím. Štěstí není v tom, co mám nebo kolik toho mám, štěstí je schopnost být šťasten.“

Spustit audio
autor: David Hertl

Související