Stephen Hawking: Hleďme ke hvězdám, ne k vlastním nohám

„Jsou pacienti, u kterých se průběh amyotrofické laterální sklerózy vymyká a dožívají se deseti i více let. Ale u každého je průběh nemoci jiný,“ potvrdila v Magazínu Leonardo psycholožka Eva Baborová.

Hawking byl také významnou osobností v popularizaci fyziky. Známou se stala jeho kniha Stručná historie času, ve které se úmyslně vyhýbal rovnicím a vzorcům. Doslov k jejímu českému překladu napsal fyzik Jiří Bičák.

„Psal jsem, že je to sice vynikající kniha, ale přišla mi trochu dogmatická, protože se v ní příliš neargumentuje. Hawking své myšlenky, které jsou obdivuhodné, ale nejsou nijak jasně ověřené, prodává na stejné úrovni, jako ty další.“

Zesnulý fyzik se také rád vyjadřoval k osudům naší planety, lidstva, i jednotlivých států. Také doporučoval, že pro přežití lidského rodu po další staletí až tisíciletí je nutné kolonizovat vesmír.

„Byl podivuhodný v tom, jak lidi nabádal, aby se nikdy nevzdávali a vždy viděli někde nějakou naději. Říkal: Nedívejte se dolu na své nohy, ale ke hvězdám," vzpomněl Bičák.

Hawkingovy teorie dávají smysl, nejsou ale experimentálně ověřené

Martin Žofka z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy přeložil Hawkingovy knihy Vesmír v kostce a Ilustrovaná teorie všeho do češtiny. Jaké to bylo překládat nejpopulárnějšího fyzika posledních dekád?

„Nejde o žádnou beletrii, takže z hlediska překladu samotného to bylo jednoduché. To, že měly tyto knihy úspěch i u českých čtenářů, je dáno tím, jak to napsal sám Hawking.“

Pro Žofku byl prý překlad jednoduchou a zábavnou prací. „I já jsem si sám uvědomil některé věci, které mi nikdy nedošly, právě na základě v knize uvedených příkladů.“

Stephen Hawking v NASA (1980)|foto: NASA

Hawking byl zajímavý tím, že jako jeden z prvních dokázal spojovat různé obory fyziky dohromady. „Zabýval se teorií gravitace a dával dohromady nauku o černých dírách s termodynamikou.“

„Je hlavně známý tím, že dokázal skloubit závěry kvantové teorie s chováním černých děr, respektive počítal chování kvantovaných polí poblíž černých děr. To byly jeho hlavní zásluhy ve fyzice,“ připomněl fyzik.

Navzdory svým dlouhodobým vědeckým úspěchům nedostal tento světoznámý fyzik Nobelovu cenu. „Na tu člověk potřebuje důkazy ve formě experimentu, které potvrdí danou teorii, samotná teorie ale nestačí.“

„Hawking je znám hlavně tzv. Hawkingovým zářením, které popisuje kvantové efekty poblíž černých děr. Jsou nepřímé důkazy, všechny teorie do sebe zapadají, ale dodnes není přímý důkaz, že jde o teorii správnou. A dokud něco není potvrzeno experimentálně, tak není možné to odměnit Nobelovou cenou,“ shrnul Martin Žofka.