Stažení izraelské armády z jižního Libanonu by měla provázet dohoda se Sýrií

Tento svůj cíl zóna sice plnila, ale za vysokou cenu: tamní izraelské vojáky a členy milicí tak zvané Jiho-libanonské armády, která na tomto území působila, soustavně napadali ozbrojení příslušníci libanonského hnutí Hezbollah, které podporuje sousední Syrie a způsobovali jim velké ztráty. Naprostá většina Izraelců si proto už dlouho kladla otázku, jaký smysl má tuto zónu nadále udržovat. Nedělní rozhodnutí izraelského kabinetu, které ostatně sliboval předseda vlády Ehud Barak už loni před volbami, není proto vlastně žádným velkým překvapením. Jedinou a rozhodující otázkou ale zůstává, za jakých podmínek se Izraelci z jižního Libanonu stáhnou a co bude následovat potom. Izraelský premiér doufá, že se mu ještě před odsunem vojsk podaří uzavřít mírovou dohodu o Libanonu se Syrií. Jednostranné stažení izraelských vojsk z jižního Libanonu - tedy bez nějaké dohody se Syrií - by bylo zjevně mnohem nebezpečnější. Není totiž vyloučeno, že militantní členové hnutí Hezbollah v Libanonu budou pokračovat v útocích na Izrael i po stažení izraelské armády z tohoto území a že by nakonec mohli donutit Izrael, aby zvrátil toto rozhodnutí a svou armádu znovu do Libanonu poslal. "Jestliže se vrátíme na mezinárodně uznávané hranice," klade si tuto základní otázku v jedněch pondělních novinách velitel izraelské armády Shaul Mofaz, "budou útoky pokračovat?" Premiér Barak už naznačil, že izraelská armáda se z jižního Libanonu stáhne v každém případě, tedy i bez dohody se Syrií. Vzhledem k tomu, že nedávná mírová jednání mezi oběma zeměmi v lednu letošního roku ztroskotala a oficiálně ani nemají v dohledné době pokračovat, je teď jen velmi malá naděje na uzavření nějaké mírové dohody. Ohlášené stažení izraelských vojsk z jižního Libanonu se proto spíše považuje za další taktický krok ve "válce nervů", jak to nazval jeden odborník na problémy Blízkého Východu. Bývalý izraelský vyjednavač Itamar Rabinovich, který vedl mírová jednání v roce 1996, například teď varoval nejen před dalšími násilnostmi a krveprolitím, ale i před vypuknitím nové války. Podle jeho názoru by mohlo jednostranné stažení izraelských vojsk z jižního Libanonu vést k tomu, že se bude ještě stupňovat napětí na izraelsko-libanonských hranicích a že se tak nakonec zvýší pravděpodobnost válečného konfliktu mezi Izraelem a Syrií. Mnozí západní diplomaté se ovšem domnívají, že Syrie a Izrael vedou zprostředkovaně zákulisní mírová jednání, za pomoci Spojených států amerických. Diplomaté považují Barakovo rozhodnutí za riskantní a dohadují se o tom, jaký vliv bude mít na další pokračování mírového procesu na Blízkém Východě.