Stavební novela je přínos, ale šíří se kolem ní mýty, říká zmocněnkyně. Právnička: Kritika má důvod
Poslanci přehlasovali senátní veto a schválili novelu stavebního zákona. „Novela stavebního zákona rozhodně přinese spoustu pozitivních přínosů. Pro stavebníky i občany je to určitě dobře,” je spokojená vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová. „Přijímání novely bylo mimořádně netransparentní a kritika byla odůvodněná,” oponuje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus právnička Martina Franková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Byla kritika na adresu novely stavebního zákona odůvodněná? Nebo je dobře, že poslanci ve středu novelu schválili?
Hana Landová: Novela stavebního zákona rozhodně přinese spoustu pozitivních přínosů pro stavebníky. Ke kritice, která zaznívala, ministerstvo pro místní rozvoj i advokátní kanceláře vydávají vysvětlení.
Čtěte také
Řada věcí, které na plénu zazněly, nebyly zcela přesné a byly spíše reakcí na některé mýty, které se ve veřejném prostoru šíří. Takže z mého úhlu pohledu a hlavně pro občany je to určitě dobře.
Martina Franková: Kritika jednoznačně svědčí o tom, že se ozývala celá řada subjektů z řad odborné veřejnosti, ať už z řad České komory autorizovaných inženýrů, nebo projektantů, urbanistů, architektů, odborníků na památkovou péči, na životní prostředí. Já sama jsem se spolupodílela na výzvě akademiků. Zcela jistě byla kritika odůvodněná.
Poslanecký návrh bez připomínek
Není potíž této novely, že neprošla řádným připomínkovým řízením a vyhnula se tak odborným připomínkám?
Landová: Poslanecký návrh je legitimní návrh. Navíc práce na té novele pokračuje od roku 2017 a prošla několika stupni meziresortního řízení. Komplexní pozměňovací návrh zahrnoval podněty od České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, tak i vypořádání s veškerými resorty a připomínkami různých stran, i opozičních.
Čtěte také
Ano, bylo to rychlejší, než je obvyklé, celý proces netrval čtyři roky, ale není možné říci, že novela neprošla připomínkovým řízením.
Franková: Je legitimní předkládat poslanecké návrhy, ale je zcela nestandardní dělat to u takto rozsáhlého návrhu. Přijímání novely bylo mimořádně netransparentní a já osobně pochybuji, že řada poslanců vůbec věděla, o čem hlasuje, protože vyznat se v tom dalo velmi obtížně. Řádné připomínkové řízení to v žádném případě nebylo.
Novela určitě něco urychlí, ale je potřeba se podívat na tu misku vah: na jednu stranu stavíme rychleji, na druhou stranu obětujeme obrovský zásah do celé řady veřejných zájmů a práv jednotlivých subjektů. A to urychlení může být v řádu dnů.
Paní Landová, z čeho vyvozujete, že stavební řízení v Česku trvá příliš dlouho? Z jakých dat vycházíte za poslední rok?
Landová: Nejde vzít data za jeden rok, protože řízení trvá mnoho let, takže je nefér porovnávat něco, co se stalo během jednoho roku, protože řízení trvají dlouho. Celá debata je dlouhé roky diferencována na to, že řada subjektů za stavební řízení považuje úsek od doby, kdy přijdete na stavební úřad, do chvíle, než vám stavební úředník řekne, že můžete stavět.
Čtěte také
Rodiny a investoři se ale baví o předchozím a následném procesu – od doby, kdy se rozhodnete, že si třeba chcete přistavit k rodinnému domu ještě garáž, do doby, než začnete kopat do země. To je stavební doba jako celek.
Franková: S tím nemůžu souhlasit. My musíme vyhodnocovat věci za poslední necelé dva roky, protože to je doba, od kdy je účinný tento zákon. Zároveň do okamžiku, než podáte žádost na stavební úřad, je to pouze věc stavebníka nebo projektanta, aby připravil projektovou dokumentaci a to je úplně jiná záležitost.
Za třetí není pravda, že podle stávající platné právní úpravy neplatila forma jednoho úřadu, jednoho razítka. Vy jste si klidně mohl podat žádost na stavební úřad a ten si mohl dožádat od dotčených orgánů všechna potřebná závazná stanoviska. A zejména u menších staveb se to využívalo.
Výhody pro developery?
Častou kritikou novely stavebního zákona je, že nahrává hlavně velkým stavitelům a developerům, protože výstavbu velkých bytových domů umožní prohlásit za veřejný zájem. Je to tak?
Landová: To je jeden z mýtů, který se ve veřejném prostoru často objevují. Stavební zákon nenahrává žádné konkrétní skupině. Dává podmínky podle toho, jaká je to stavba, nikoliv podle toho, kdo ji staví. A není pravdou, co se v médiích objevilo, že to nahrává bohatým.
Čtěte také
Všechny vyhrazené stavby, včetně bytových, jsou ve veřejném zájmu. Jsou to strategické stavby státu. Ale není to tak, že by se automaticky staly veřejným zájmem, jak je to dezinterpretováno.
Jakákoliv vyhrazená stavba má nějaký postup. Aby mohlo být vyvlastněno, musí se to stát veřejně prospěšnou stavbou. To znamená další dlouhý proces.
Franková: Vyvlastňovací řízení s tímto vůbec nesouvisí. Doufám, že nejsme tak daleko, abychom vyvlastňovali pro všechny vyhrazené stavby.
Ale bytové domy, které splní parametry pro stavby pro hromadné bydlení, jsou ve veřejném zájmu, to říká zákon. A s tím i jejich plánovaná příprava, výstavba a provozování – to je to schválené znění.
Čtěte také
Stavba pro hromadné bydlení ale neznamená, že to bude dostupné bydlení. To můžou být stavby, které budou pro běžného občana zcela nedostupné a budou sloužit spíše jako investičně pronajímané byty.
Pokud by tam byla definovaná stavba, která bude splňovat znaky dostupného bydlení, ať už ji budou provozovat družstva, nebo tam bude nějaký parametr nájemního bydlení, pak je to ve veřejném zájmu a neřeknu ani zbla, ale takto to není.
Další kritika, která na adresu schválené novely zaznívala je, že zjednodušuje stavební řízení na úkor ochrany životního prostředí.
Landová: To je absolutní nepochopení. Novela sjednocuje posouzení veřejných zájmů – včetně ochrany životního prostředí – do jediného rozhodnutí.
Tudíž nemůže nastat, že by se posouzení ochrany životního prostředí, například pokácení stromu a přikázání náhradní výsadby, stalo fikcí. Stavební úřad to nemůže udělat a ochrana životního prostředí se tím posiluje.
Čtěte také
Franková: V žádném případě se ochrana neposiluje. Už dnes jsme měli komplexní jednotné posouzení zájmu na ochraně životního prostředí, které se ruší.
Drobí se státní správa na úseku životního prostředí, protože lidé, kteří půjdou na stavební úřad a budou toto mít na starosti, nebudou mít background celé té materie. To znamená, že stavební správu tříštíme a je tam řada ustanovení, které ochranu výrazně oslabují.
Poslechněte si záznam celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
