Stavba datových center v USA nabírá zpoždění. Technologičtí giganti si musí energie zajišťovat sami
Technologické firmy vyčleňují bezprecedentní objemy peněz na financování výstavby obřích datových center. Závod v oblasti umělé inteligence vyžaduje budovní objektů o velikosti leteckých hangárů naplněných servery, síťovým hardwarem a chladicími systémy, píše server amerického deníku Wall Street Journal.
Microsoft, Alphabet, Meta Platforms a Amazon loni dohromady vynaložily na kapitálové investice 410 miliard dolarů a letos se očekává, že utratí více než 670 miliard. Ačkoliv objem vyčleněného kapitálu neustále roste, schopnost firem tyto prostředky skutečně vynaložit, je nejistá. Výstavba obřích datových center se totiž neustále zpožďuje.
Čtěte také
Analýza společnosti JPMorgan Chase z května letošního roku ukázala, že víc než 60 procent kapacity datových center, jejichž dokončení je plánováno na rok 2027, zatím není ve výstavbě. Dalších sedm procent projektů má zpoždění.
Jako středně velké město
Wall Street Journal si proto klade otázku, jaký smysl má rostoucí ochota financovat projekty, pokud technologické firmy ani nedovedou zahájit jejich výstavbu.
Čtěte také
Jako příklad alternativní cesty článek jmenuje mateřskou společnost firmy Google, holding Alphabet. Na jejích serverech funguje například vyhledavač Google, YouTube, Gmail nebo Google Mapy.
Alphabet řeší problém zajištění obrovských objemů elektrické energie potřebných pro datová centra prostřednictvím získávání vlastních zdrojů výroby elektřiny. Investuje také do schopnosti přesouvat výpočetní zátěž podle dostupnosti energie tak, aby mohla připojovat datová centra rychleji než konkurence. Zřejmě proto také firma v prosinci koupila vlastní energetickou firmu za 4,75 miliardy dolarů.
Klíčovou výzvou, před kterou společnosti stojí, je získání souhlasu provozovatelů přenosových sítí a energetických firem k připojení datových center do systému.
Čtěte také
Obrovská zařízení, z nichž některá spotřebovávají stejné množství energie jako středně velké město, totiž hrozí přetížením sítě v obdobích vysoké poptávky po elektřině – typicky během velmi horkého nebo naopak velmi chladného počasí.
Velká nejistota ohledně toho, kolik datových center skutečně vznikne a jak velkou zátěž nakonec vytvoří, tak paralyzovala mnoho procesů, vysvětluje expert na energetiku Josh Rhodes z Texaské univerzity v Austinu.
Mít vlastní zdroj
Vlastní zdroje energie přímo v areálu datového centra se stávají strategickou výhodou pro technologické firmy. Regulátoři a energetičtí představitelé v mnoha regionech proto zvažují, zda by datová centra budovaná společně s novými zdroji výroby elektřiny neměla získat rychlejší připojení k síti, protože by na ní byla méně závislá.
Čtěte také
Výstavbu datových center napájených vlastními zdroji energie z plynu nebo jádra navrhují už i další společnosti. Například Microsoft chce využít nepoškozený reaktor v uzavřené jaderné elektrárně Three Mile Island, na místě nejhorší jaderné havárie v historii USA. Část plánu potřebného k obnovení tohoto reaktoru už byla federálními regulátory schválena, uzavírá Wall Street Journal.
Kanadská podnikatelka v oboru biotechnologií vyzývá k uvolnění přísně regulace opravování DNA u lidských plodů. Umělá inteligence pomáhá vědcům odhalovat prastará tajemství. Srbsko rozšiřuje svůj arzenál technologií pro rozpoznávání obličejů. Stát jedná za hranou zákona. Slovenský influencer Sulík může dál šířit hanlivá videa o novináři Šnídlovi. Je to nebezpečný precedens, říká advokát.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
