Stává se, že zemědělci mokřad zavezou hlínou, říká o ohrožených biotopech ornitolog Jan Sychra

10. červen 2020

V mokřadech se daří třeba vodoušům rudonohým, kteří jsou v Česku kriticky ohroženým druhem. Ještě v polovině minulého století jich přitom v zemi hnízdily stovky párů.

Letos zahnízdili vodouši celkem na 12 místech jižní Moravy. Také tuto oblast České republiky ale začíná výrazně trápit sucho. A právě proto je důležité dbát na udržení vody v krajině, vysvětlují odborníci.

Vodouš rudonohý

„Kde je voda, tam je i život. Také kolem rybníků je koneckonců mnohem víc života než kdekoli jinde,“ říká předseda jihomoravské pobočky Českého svazu ornitologického Jan Sychra a dodává, že ještě v polovině 20. století byly počty vodoušů v Česku mnohem vyšší.

Biotopy, které u nás těmto druhům schází, jsou podmáčené vlhké louky nebo luční rybníky, jejichž břehy plynule přecházely v zeleň. „Právě ty pozvolné přechody vody do vlhké louky je to, co zaniklo,“ uvádí Sychra.

Krajina si umí vzpomenout

Příroda si občas dokáže vzpomenout, kde podobný mokřad byl a znovu se na místě objeví, což je podle ornitologa geniální mechanismus, kterého by se dalo využít. Nezřídka se ale stává, že se zemědělci nově vzniklých mokřadů cíleně zbavují – například odvodňováním nebo zavážením zeminou.

Logo

„Takhle se nám stalo, že jsme uprostřed hnízdní sezóny přijeli na mokřad, kde byly kuňky, vodouši a další živočichové, a bylo to prostě zavezené hlínou.“

Vzácné pisily v ptačím parku

V oblasti dvouhektarového polního mokřadu v lokalitě Kosteliska u Dubňan se aktuálně vyskytuje například i pisila čaponohá, velmi vzácný druh bahňáka, jehož tradičním hnízdištěm je prý rakouské Neziderské jezero. I tam ale v poslední době nedostatek vody ptákům znesnadňuje hnízdění.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.