Sociálně neudržitelný systém, kritizuje Jurečkovu reformu Špidla. Nutné řešení, aby mladí měli nějaký důchod, nesouhlasí Nerudová

Špidla souhlasí s tím, že je důchodová reforma nutná. Ministr Jurečka ale podle něj nabízí delší práci a nižší důchody.

Čtěte také

Důchodci mají mít zajímavý životní standard, ale bez třetího pilíře to nepůjde, vysvětluje poslanec Vojtko

„A když dáte dohromady snížení vyměřovacího základu a systému valorizace, je víc než zřejmé, že zhruba za 15 až 20 let nebudou důchody schopné poskytnout odpovídající sociální podporu. To znamená, že budou sociálně neudržitelné,“ naznačuje bývalý ministr práce a sociálních věcí.

Nerudová s tím nesouhlasí. Podle ní nové nástroje, které vláda zavádí, přispějí k tomu, aby bylo dost peněz na spravedlivé důchody pro větší část populace.

„Vítám, že poprvé v historii máme komplexní návrh reformy důchodového systému. V den, kdy byly představeny změny důchodového systému, prošly v Poslanecké sněmovně taky změny třetího pilíře, v němž ministerstvo financí představilo docela zásadní změny. Například dlouhodobý investiční produkt, zvýšilo částku, kterou lze za rok odečítat – na 48 tisíc korun.“

„Stát jasně dává najevo, že aby se dostalo na důchod pro všechny, bude o něco nižší, zároveň dlouhou dobu dopředu vysílá signál, že předpokládá, že se mladá generace bude zajišťovat i prostřednictvím třetího pilíře. Prostřednictvím dlouhodobého investičního produktu, například investic do akcií, dluhopisů nebo investičních fondů,“ naznačuje ekonomka.

Čtěte také

Julie Hrstková: Malá reforma plná velkých změn

Jako zástupkyně generace Husákových dětí prý vítá, že díky tomuto kroku může počítat s tím, že v budoucnu nějaký důchod dostane.

„Že budu konečně po 30 letech jako první generace vědět v 50 letech, v kolika letech se do důchodu bude vstupovat,“ naznačuje.

Podle Špidly nejsou důchody tak, jak to navrhuje ministr Jurečka, spravedlivé. Není podle něj ani pravda, že nejsou v současné době ufinancovatelné.

„Je pravda, že nejsou ufinancovatelné mechanismem čistě přes mzdy,“ konstatuje. „A pokud hovoříme o nějakých třetích pilířích, tak odkud se tam ty peníze dostanou? Dostanou se tam z kapes lidí. Čili v zásadě zvyšujete náklady na důchody, ale směřujete ty peníze do krajně nejistého systému,“ konstatuje bývalý eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.

Není kde brát

Nerudová připomíná, že v roce 2050 by při stávajícím systému na důchody chybělo pět procent HDP. Rozpočtová rada spočítala, že by penzijní náklady byly asi 12,5 procenta HDP. 

„Dodatečné peníze není kde brát, protože jsme jednou z nejvíce zadlužujících se ekonomik v EU. Zároveň nám ekonomika neroste. Máme vysátý pracovní trh. Prostě jsme na hranici produkčních možností a bez nějakého zásadního vnějšího impulzu prostě neporosteme,“ popisuje ekonomka.

Čtěte také

Kdo nechce zchudnout v důchodu, měl by investovat až 5 tisíc měsíčně. Ale ne u prodavačů „hrnců“, radí odbornice

Špidla je přesvědčen, že by stabilita důchodů měla být dál zajištěna průběžným systémem. Ekonomicky schopný stát by podle něj měl 12 a půl procenta HDP na penze zvládnout.

„Kdyby v roce 2050 chybělo pět procent HDP… v současné době se na důchody dává zhruba nějakých osm či devět procent, takže plus pět je 13. Rozpočtová rada říká, že 12,5. Čili to je věc, která je kapacitou moderního státu zvládnutelná. Průběžný systém zavedl Otto von Bismarck v 19. století a přežil všechny inflace, války, krachy, žádný kapitálový systém nepřežil tak dlouho,“ připomíná Špidla.

Nerudová upozorňuje, že kdyby v tuto chvíli vláda přesměrovala pět procent HDP na důchody, nebude na investice například do infrastruktury, školství, zdravotnictví, vědy a výzkumu.

„A asi se shodneme, že je ve společnosti potřeba mít nějaký sociální smír a není možné, aby v budoucnosti většina mandatorních výdajů padla jenom na důchody,“ naznačuje Nerudová.

Čtěte také

Buď budeme další roky poslouchat plané sliby, nebo uděláme kroky, které navrhuji, hájí penzijní reformu Jurečka

Podle Špidly je nerovnováha veřejných financí způsobená špatným daňovým mixem, který umožňuje nepřiměřený odliv kapitálu prostřednictvím nadnárodních společností.

„Jak dividend, tak vnitřním účetnictvím. Je to daleko víc, než by odpovídalo zemi naší velikosti. Je třeba sáhnout tam, kde prostředky unikají, a tímto způsobem unikají nepřiměřeně. Většina odhadů se pohybuje kolem 400 miliard,“ naznačuje bývalý premiér a ministr práce a sociálních věcí.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.