Standardizované testy ve školství vedou ke katastrofě, tvrdí neuropsycholog Stephen Hughes

10. květen 2018
Luhačovičtí školáci ve Kladné - Žilíně

Co by měla škola dětem vlastně dát? Odborníci na průmyslovou revoluci varují, že řadu lidských profesí v budoucnu převezmou stroje. Přesto se školy upínají na ty nejbližší cíle: připravit děti k maturitě nebo k přijímacích zkouškám. O tom, jak je tento přístup nebezpečný, hovořil v Magazínu Leonardo americký neuropsycholog Stephen Hughes, současný předseda výzkumné komise Asociace Montessori.

„Jedním z problémů dnešních škol je posedlost zlepšováním výkonů ve standardizovaných a národních testech. Podle této myšlenky vysoce kvalitní vzdělání znamená, že se všechny děti budou učit totéž,“ uvedl expert.

Je jednoduché soustředit se na učivo: vyučujeme věci a fakta. Takovou školu je snadné i hodnotit. Učitelé vědí, co přesně mají dělat, v nejextrémnějším případě předčítají ze scénáře, který napsal někdo jiný, takže fungují jako doručovatelé učiva.
Stephen Hughes

Ten nepovažuje soustředění na klasické učivo za chybu, ale nevnímá ho za tak užitečné. „Musíme rozlišovat mezi obsahem učiva a schopnostmi dětí. Když zdůrazníme zapamatování učiva, tím méně času zbude dětem na to, aby se rozvíjely v širších obecnějších schopnostech a naučily se přizpůsobit měnícím se podmínkám.“

„Potíž je, že učivo má velmi omezený poločas rozpadu. Asi polovinu toho, co se během jednoho roku naučíte, během následujícího roku zapomenete,“ připomněl neuropsycholog.

Pokud jsou děti přikovány k lavici a jejich vesmír je ohraničený tím, co je v učebnici, tak jediný způsob, jak být dobrým žákem, je být ukázněný a dobře napsat písemku. Tak ale nedáváme dětem příležitost něco zkoušet, objevit a aktivně se učit, tedy to, co je nezbytné, aby z nich vyrostly úspěšné lidské bytosti.
Stephen Hughes

Podle něj by škola kromě vyučování věcí, které je třeba znát, mohla být skutečnou arénou aktivit, které dětem rozšíří kognitivní dovednosti, včetně oblasti sociální a emocionální pohody i mezilidských vztahů.

I sami učitelé si přejí, aby se děti naučily samostatnosti a zjišťovaly, co je potřeba dělat. „Měly by umět vycházet s druhými lidmi a zajímat se o to, co se děje ve světě.“

Ale o výsledky standardizovaných testů se prý zajímají jen firmy, které je samy sestavují a pak ministři školství a politici. „Až tito lidé přijdou na to, že všechna energie vynaložená na standardizované testy vede ke katastrofě, tak už bude pozdě,“ předpověděl odborník.

Google zabudoval do přijímacího řízení bláznivé hlavolamy a zjistil, že lidé, kteří hravě rozlouskli hlavolamy, nebyli tak dobří při psaní software nebo týmové práci... Ti, kterým jdou dobře hlavolamy, jsou zkrátka dobří na hlavolamy a lidé, kteří dobře prospívali ve škole, jsou dobří ve škole.
Stephen Hughes

Ten věří, že vyvíjející dětský mozek potřebuje, aby dělal to, co ho zajímá. „Mám podezření, že jakmile dítě dosáhne 10 až 12 let věku, začnou se projevovat jeho talenty a zájmy.“

„Často trávíme nesmírné množství času tím, že se s dětmi snažíme o zlepšení v něčem, čím si nikdy nebudou vydělávat na živobytí. Každý musí umět určitý okruh věcí, ale potom by měl dostat svobodu, aby pokračoval jen v tom, na co je stavěný,“ shrnul americký neuropsycholog Stephen Hughes.