Staletími ověřené postupy i úplně nové trendy, popisuje žatecké chmelařství expert

„Český chmel byl původně aromatický a jemný,“ říká Josef Patzak z Chmelařského institutu v Žatci.

A protože pivo potřebuje především hořkost, šlechtění šlo na celém svět touto cestou. V současné době je další nový trend voňavých chmelů s nechmelovým aroma.

„Zákazník chce pořád něco nového, takže máme novou odrůdu, která je velice žádaná, voní po citrónech, ale zároveň má i kvalitu chmele,“ dodává znalec.

Žatečtí chmelaři drží v genové bance více jak 350 odrůd chmele. „Na celosvětovém trhu je ale jen kolem 130 odrůd.“

„Jsme v současnosti na třetím místě na světě v pěstování chmele za dvěma velmocemi: USA a Německem. Jejich produkce je třikrát větší než naše,“ popisuje Patzak.

„Původně byl chmel využíván hojně ve farmacii. Má velice dobré antimikrobiální účinky, nahrazoval antibiotika i konzervační prostředky, proto se používal dříve ke konzervaci potravin. Naše babičky si také dávaly chmel proti molům do skříně. A hlavně obsahuje uklidňující látky a má velice dobrý efekt na trávení.“

Chmel patří k jedněm z nejnáročnějších plodin, má jedny z největších nákladů na hektar. „Je pracné se o něj strat, podobné jako o vinice. Začínáme na jaře, kdy se chmel řeže, pak se drátkuje, je třeba ho zavést, aby vyrostl v dobré kvalitě až nahoru.“

„Pak se dělá první a druhá přiorávka, ochrana proti plísním a škůdcům až po sklizeň, kdy se po ní musí odstranit zbytky rostliny i drátků,“ vysvětluje pracnost doprovázející pěstování chmele odborník.

Díky dlouhé pěstitelské tradici je český chmel velmi žádaný v zahraničí. „Vyvážíme asi do 80 zemí celého světa. Největšími odběrateli jsou Japonsko, Německo a Čína, pak následují menší odběratelé jako Vietnam Rusko, nebo Spojené státy americké,“ shrnuje Josef Patzak.