Stále zablokované navrácení církevního majetku

Podmiňovací způsob je zatím na místě. Vlastimilu Tlustému a některým dalším občanským demokratům se spolu s opozicí podařilo nejprve projednávání příslušného zákona odložit a později vyřadit z programu květnové schůze. Svůj postoj zdůvodnili tím, že jim ve zmiňovaném návrhu zákona chybí přesnější výčet vraceného majetku a výpočet finanční náhrady. Proto požádali vládu, aby údaje zpřesnila. Ta se o to pokusila. Vlastimil Tlustý, Juraj Raninec a Jan Schwippel však nejsou s novou verzí spokojeni.

Znamená to, že by vláda neměla ve sněmovně šanci zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi prosadit. Proto by pro ni z taktického důvodu bylo lepší, kdyby do programu červnové schůze jednání o zmiňované právní normě vůbec nezařadila. Problém je v tom, že se otálení s majetkovým vyrovnáním vůbec nelíbí lidovcům. Ti do urovnání vztahů státu s církvemi investovali poměrně značný politický kapitál. Premiér Topolánek po nich v této atmosféře těžko může chtít, aby jednotně podporovali například reformu zdravotnictví. Takže napětí v koalici se vyostřilo a občanští demokraté se musí snažit co nejdříve rebely ve vlastních řadách přesvědčit, aby projednávání právní normy o majetkovém vyrovnání státu s církvemi neblokovali, ale naopak podpořili. Vzhledem k tomu, že odbojní zákonodárci z řad ODS se už několikrát nechali na veřejnosti slyšet, že nebýt Tlustého sami by se proti vládě nepostavili, mělo by se vedení strany zaměřit právě na dohodu s Tlustým. Což je momentálně úkol obtížný, který se nemusí během dvou týdnů zvládnout.

Ve sporu o církevní restituce podle všeho nejde o kvalitu daného zákona. Ve hře jsou spíše dlouhotrvající spory mezi bývalým ministrem financí a autorem ekonomické části programu ODS Vlastimilem Tlustým a premiérem Mirkem Topolánkem. Jejich svár postupně vyústil v odchod Tlustého ze všech významných pozic. Nyní je svým způsobem řadovým poslancem, který však zatím úplně neztratil zákulisní vliv. I s pomocí obstrukcí kolem zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi se Tlustý patrně pokouší částečně vydobýt ztracené pozice. Křehká vládní většina ve sněmovně a citlivé téma církevních restitucí mu k tomu mohou být vhodnou příležitostí.

Občanští demokraté pod vedením Mirka Topolánka si v nejbližší době nemohou dovolit vážný koaliční rozkol. Před blížícími se krajskými i senátními volbami by to mohlo výrazně poškodit obraz ODS v očích voličů. Proto nezbývá stranickému vedení nic jiného, než se pokusit s nespokojenými zákonodárci domluvit. Způsobem nátlaku to podle všeho nepůjde. Jinak by už dávno odbojní poslanci přislíbili zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi podpořit. Kabinet by se proto měl pokusit doplnit příslušnou právní normu tak, aby co nejvíce odpovídala představám nespokojenců.

Vláda se o to sice pokusila, ale svůj krok nedokázala úplně srozumitelně vysvětlit veřejnosti, byť se o to především ministerstvo kultury snaží. Argumenty týkající se například nemožnosti splnění požadavku přesného výčtu všech položek, které se mají vrátit, jsou celkem pochopitelné. Zákon by musel obsahovat seznam zhruba sto třiceti tisíc výpisů z katastru nemovitostí, což by bylo jednak náročné, jednak nepřehledné. Sporný je však i nadále způsob ocenění majetku. K němu se došlo cestou průměrného určení ceny a následné dohody, což není úplně přesné a dá se to zpochybnit.

Právě tohoto momentu se Tlustý spolu s kolegy chopili a projednání zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi úspěšně zablokovali. Nyní už záleží pouze na úhlu pohledu, zda tak učinili kvůli snaze o větší preciznost příslušné právní normy, nebo kvůli nejrůznějším zákulisním politickým hrám, které mohly být v souvislosti s církevním majetkem rozehrány.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .