Srpen 1968 a pád sovětského vojenského vrtulníku u Kostomlat pod Milešovkou

23. srpen 2018

Obec Kostomlaty pod Milešovkou na Teplicku zažila v srpnu 1968 horké dny. Tři dny po invazi vojsk Varšavské smlouvy, 24. srpna, spadl u obce sovětský vojenský vrtulník.

Ve vrtulníku uhořeli dva civilisté. Sověti se tehdy domnívali, že stroj sestřelili Češi. Naopak naši vyšetřovatelé se klonili k tomu, že příčinou pádu byla technická závada.

Pád vrtulníku slyšel v sobotu ráno před 50 lety i Jiří Vaněk – byl v Kostomlatech na návštěvě u rodičů. Vzal fotoaparát a vydal se na místo.

„Když jsem tam přišel, tak předek vrtulníku hořel. Stál u něj ruský nadporučík a díval se dovnitř na ohořelé kostry těch novinářů… Pak přijeli hasiči a do toho trupu, který ještě neshořel, vysekali čtverhranné díry. Pak, když přijeli ruští vyšetřovatelé, tak tvrdili, že je to od kulometu. No, já nevím, jestli mají v Rusku hranaté kulky…“ vzpomíná Vaněk.

Sovětští vojáci dorazili k havárii před českými policisty a verze o sestřelení se drželi. Navečer dokonce měla sovětská jednotka rozkaz k likvidaci českých armádních spojařů na Milešovce. Vojáci ale sovětského velitele přesvědčili, že vrtulník odtud nemohli v mlze jedinými zbraněmi – pistolemi – sestřelit.

Stroj spadl blíž k obci, nedaleko zříceniny hradu. Sestřelení vidí jako nepravděpodobné historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu a přiklání se k závěrům tehdejší policie, Veřejné bezpečnosti.

„Vyšetřování neprokázalo, že by tam došlo k sestřelu. Už jen logicky je nepravděpodobné, že by na nějakém zapadlém hradě měl někdo nějaký kulomet připravený a čekal, že tam tudy zrovna poletí nějaký sovětský vrtulník. Kdyby to bylo někde vedle letiště, tak by na tom něco mohlo být, ale takhle to je úplně nesmyslné. Z výpovědí svědků vyplývá, že spíš šlo o špatnou techniku letu, kdy těžký vrtulník nebyl schopen překonat zalesněný vrchol a havaroval,“ myslí si Tomek.

Vyšetřování letecké havárie ale v těch bouřlivých dnech neprobíhalo standardně. Česká strana neměla přístup k pilotům, troskám, nemohla udělat odborné posudky. Protokoly z výslechu svědků ve spisu archivu bezpečnostních složek jsou až ze 13. září.

Sovětská strana tvrdila, že Češi vrtulník sestřelili

Je tam také dopis sovětského poradce na ministerstvu vnitra Michaila Grigorjeviče Kotova z konce ledna 1969. Ministru vnitra shrnul závěry vyšetřování: „Při přeletu nad věží zámku jižně od Teplic zpozoroval velitel roje Batiščev několik typických jasných kouřových záblesků ze strany věže a jakési otřásání vrtulníku. V tomtéž okamžiku zjistil prudké snížení obrátek motoru. Vrtulník ztratil výšku a začal prudce klesat na horský terén s lesním komplexem.“

Ani tehdy ale česká strana nemohla posoudit důkazy sovětů a prověřování skončilo bez výsledku.

„Sovětská strana nepředložila jednoznačné důkazy, bylo to pouze tvrzení. V období normalizace pak bylo tiše přijato a nikdo ho nerozporoval,“ doplnil historik Prokop Tomek.

Při havárii uhořeli dva civilisté – novináři Karl Jefimovič Něpomňaščij a Alexander Alexandrovič Zvorykin.

Byli v nákladním prostoru plném letáků s komunistickými hesly – i takové plakáty byly podle Tomka součástí dezinformační kampaně spojené s invazí, podobně jako byla například falešná rozhlasová vysílačka „Vltava“.

autor: hau
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.