Srovnávat dnešní „čechizaci“ s protektorátem? Nevhodné a nepatřičné, říká historik Josef Tomeš

26. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na centrum Brna ze střechy Českého rozhlasu Brno

Česko má předsedu vlády z Brna, z moravských krajů je sedm dalších ministrů. To je proporcionálně podstatně silnější zastoupení, než mají vzhledem k počtu obyvatel české regiony. Dá se z tohoto pohledu jen s mírnou nadsázkou říct, že rok 2022 bude rokem Moravy? Poslechněte si názory zástupců strany Moravanů, běžných obyvatel Moravy a historika Josefe Tomeše.

Předseda strany Moravané Ctirad Musil si nemyslí, že budoucnost bude moravská, a mluví o pokračující kulturní čechizaci, kterou srovnává s poněmčováním obyvatel za vlády nacistů. Mluví o své potřebě se politicky angažovat za moravskou autonomii, která podle něj fakticky zanikla se vznikem Československa.

Čtěte také

„Původní Země moravská a slezská zanikly a staly se z nich jenom regiony. Nastoupil pražský centralismus a ten těm zemím nesvědčí. Vidíme odliv lidí do Prahy i do zahraničí a mně se to nelíbí. Žiju v téhle zemi a vidím, jak se ‚odmoravšťuje‘, cítím se tady čím dál méně jako doma a vadí mi to. Kdybych byl nějaký světoběžník a bylo mi jedno, kde kulturně žiji, tak bych se odstěhoval. Ale já se nemám kam odstěhovat, chtěl bych žít doma na Moravě a ta přestává být moravská,“ tvrdí Ctirad Musil, profesí lékař působící v Hranicích na Moravě a v Olomouci.

Jenže podobně to mnoho lidí zjevně necítí. I když existuje možnost přihlásit se ve sčítání lidu k moravské národnosti, využívá toho jen malá menšina občanů na Moravě žijících.

Výsledky posledního sčítání v roce 2021 ještě nejsou k dispozici, ale v roce 2011 se za Moravana deklaroval jen každý pátý Brňan, v Olomouci jen každý desátý obyvatel města a v takovém Bruntále jsou to nižší jednotky procent. Strana Moravané získala v posledních volbách jen 0,26 procenta hlasů.

Moravané, kmen českého národa

Skutečnost, že mají moravské kraje výrazně silnější zastoupení členů vlády, než by odpovídalo počtu jejich obyvatel, není pro Ctirada Musila a jeho spolustraníky podstatná. Označují moravské politiky působící v Praze za obdobu „janičářů“, tedy jakýchsi slovanských a albánských přisluhovačů Osmanské říše.

Čtěte také

Morava je podle předsedy Musila vystavená systematické „čechizaci“, která je prý podobná jako poněmčování slovansky mluvících obyvatel za Protektorátu Čechy a Morava. Je takové srovnání adekvátní?

„Určitě ne. Takové srovnání víc než kulhá, je nepatřičné a nevhodné. Moravané jsou kmenem českého národa. Kmenem výrazným a ještě v nedávné minulosti často nositelem ještě výraznějšího vlastenectví než Češi z Čech. Ale podobným kmenem jsou třeba Slezané a tu takzvanou ‚čechizaci‘ nelze srovnávat s germanizací za protektorátu. To byl tvrdý nápor proti českému národu v situaci, kdy naše země byly okupovány, národ ujařmen a, jak dnes víme, měl být postupně zlikvidovaný. Tohle srovnávat rozhodně není vhodné,“ oponuje historik Josef Tomeš z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky:

A zdůrazňuje, že se v žádném případě nepovažuje za nějakého „prago- nebo čechocentristu“. Je pro udržování regionálních jazykových a kulturních zvláštností, dokonce se zasazoval pro zvláštní status Moravy a Slezska v době, kdy se připravovala nynější podoba krajů.

V tomto pořadu Zaostřeno uslyšíte názory těchto dvou osobností. Vít Pohanka při natáčení na brněnském náměstí Svobody zaznamenal také názory také obyvatel města na jejich národnost. Poslechněte si celé Zaostřeno.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související