Srovnávat dnešní „čechizaci“ s protektorátem? Nevhodné a nepatřičné, říká historik Josef Tomeš
Česko má předsedu vlády z Brna, z moravských krajů je sedm dalších ministrů. To je proporcionálně podstatně silnější zastoupení, než mají vzhledem k počtu obyvatel české regiony. Dá se z tohoto pohledu jen s mírnou nadsázkou říct, že rok 2022 bude rokem Moravy? Poslechněte si názory zástupců strany Moravanů, běžných obyvatel Moravy a historika Josefe Tomeše.
Předseda strany Moravané Ctirad Musil si nemyslí, že budoucnost bude moravská, a mluví o pokračující kulturní čechizaci, kterou srovnává s poněmčováním obyvatel za vlády nacistů. Mluví o své potřebě se politicky angažovat za moravskou autonomii, která podle něj fakticky zanikla se vznikem Československa.
Čtěte také
„Původní Země moravská a slezská zanikly a staly se z nich jenom regiony. Nastoupil pražský centralismus a ten těm zemím nesvědčí. Vidíme odliv lidí do Prahy i do zahraničí a mně se to nelíbí. Žiju v téhle zemi a vidím, jak se ‚odmoravšťuje‘, cítím se tady čím dál méně jako doma a vadí mi to. Kdybych byl nějaký světoběžník a bylo mi jedno, kde kulturně žiji, tak bych se odstěhoval. Ale já se nemám kam odstěhovat, chtěl bych žít doma na Moravě a ta přestává být moravská,“ tvrdí Ctirad Musil, profesí lékař působící v Hranicích na Moravě a v Olomouci.
Jenže podobně to mnoho lidí zjevně necítí. I když existuje možnost přihlásit se ve sčítání lidu k moravské národnosti, využívá toho jen malá menšina občanů na Moravě žijících.
Výsledky posledního sčítání v roce 2021 ještě nejsou k dispozici, ale v roce 2011 se za Moravana deklaroval jen každý pátý Brňan, v Olomouci jen každý desátý obyvatel města a v takovém Bruntále jsou to nižší jednotky procent. Strana Moravané získala v posledních volbách jen 0,26 procenta hlasů.
Moravané, kmen českého národa
Skutečnost, že mají moravské kraje výrazně silnější zastoupení členů vlády, než by odpovídalo počtu jejich obyvatel, není pro Ctirada Musila a jeho spolustraníky podstatná. Označují moravské politiky působící v Praze za obdobu „janičářů“, tedy jakýchsi slovanských a albánských přisluhovačů Osmanské říše.
Čtěte také
Morava je podle předsedy Musila vystavená systematické „čechizaci“, která je prý podobná jako poněmčování slovansky mluvících obyvatel za Protektorátu Čechy a Morava. Je takové srovnání adekvátní?
„Určitě ne. Takové srovnání víc než kulhá, je nepatřičné a nevhodné. Moravané jsou kmenem českého národa. Kmenem výrazným a ještě v nedávné minulosti často nositelem ještě výraznějšího vlastenectví než Češi z Čech. Ale podobným kmenem jsou třeba Slezané a tu takzvanou ‚čechizaci‘ nelze srovnávat s germanizací za protektorátu. To byl tvrdý nápor proti českému národu v situaci, kdy naše země byly okupovány, národ ujařmen a, jak dnes víme, měl být postupně zlikvidovaný. Tohle srovnávat rozhodně není vhodné,“ oponuje historik Josef Tomeš z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky:
A zdůrazňuje, že se v žádném případě nepovažuje za nějakého „prago- nebo čechocentristu“. Je pro udržování regionálních jazykových a kulturních zvláštností, dokonce se zasazoval pro zvláštní status Moravy a Slezska v době, kdy se připravovala nynější podoba krajů.
V tomto pořadu Zaostřeno uslyšíte názory těchto dvou osobností. Vít Pohanka při natáčení na brněnském náměstí Svobody zaznamenal také názory také obyvatel města na jejich národnost. Poslechněte si celé Zaostřeno.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
