Spurný: Přísun ruských dezinformací je spojený se Zemanem. Dal agentům signál, že to můžou dělat
Od útoku na Sergeje Skripala víme, že jsou ruští zpravodajci ochotní jít až na tu nejzazší mez, dokonce vraždit. Zastrašování je pro ně naprosto běžné, je přesvědčený Jaroslav Spurný, investigativní reportér týdeníku Reportér a autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. „Aktivních vlivových agentů Ruska je u nás několik set. Ale lidí, kteří aktivně šíří jejich narativy a plány, jsou asi čtyři procenta české populace,“ říká pro Český rozhlas Plus.
„Vlivoví agenti můžou pracovat z Ruska. Ti, kteří jsou vyslaní do zahraničí, většinou pod pláštíkem přátelství nebo vzdělávání, organizují školení, semináře a debaty s příznivci bývalého Sovětského svazu,“ popisuje Spurný.
Čtěte také
Jejich cílem je ovlivnit veřejné mínění, potažmo politiku, a také rozsévat chaos nebo krást citlivé informace. Mezi běžné postupy patří analýza digitálních dat, cílení online propagandy na proruské příznivce, ale i hackerské útoky.
„Zrovna tento týden oznámil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a řada západních zpravodajských služeb, že se chystá velký hackerský útok ruských tajných služeb na evropské firmy anebo instituce, které podporují Ukrajinu,“ upozorňuje Spurný.
„V Česku je cílem takových útoků, kromě politiků a ministerstva zahraničí, doprava. Docela často tomu čelí železnice,“ tvrdí.
Vrátit Rusku slávu
Ruské vlivové operace je ale složité prokázat. Jedná se o profesionální práci tajných služeb, kterou je obtížné doložit, protože je zahalena závojem lží a konspirací. Přesto víme, že k takovému jednání na našem území dochází intenzivně od 90. let minulého století, je si jistý novinář.
Čtěte také
„Rusové tuto zemi znali z doby okupace sovětskou armádou, je tu spousta ruských firem – podstatně víc než německých, amerických a jakýchkoliv jiných. Zároveň to byla klidová zóna, kde mnohé věci prošly,“ uvádí Spurný.
„Znovu přísun vlivových dezinformací začal do jisté míry s příchodem Miloše Zemana, který dal signál, že to můžou dělat, a od roku 2018 se počet dezinformací zvedá.“
Mezi příznivce a proruské agenty navíc patří řada mladých lidí přesvědčených, že Rusko selhalo ve studené válce a oni, jako mladá nastupující generace, musí zvrátit dějinný vývoj a vrátit Rusku slávu, kterou mělo před rozpadem Sovětského svazu. A to jakýmikoliv prostředky.
„Ruské tajné služby a policie si v Rusku mohou dovolit cokoliv a to se dostává do podvědomí důstojníků,“ popisuje Spurný. „Když jsou zvyklí, že můžou proti vlastním lidem používat násilí a vymyšlené konstrukce, tak to začnou dělat i na Západě. Připadá jim to jako naprosto běžná součást udržení moci a prosazení jejich ideje.“
Čtěte také
Evropa přesto byla k ruským špionům velice benevolentní a proti vlivovým akcím příliš nezasahovala, připomíná novinář.
„Většina politiků a tajných služeb si pořád myslela, že se s Ruskem domluvíme,“ doplňuje Spurný a dodává:
„Vpád na Ukrajinu toto změnil. A zároveň s Vrběticemi a odhalením Skripala začínaly vycházet najevo operace GRU a diverzní akce nejen na území Česka, ale i Německa, Velké Británie, Polska, Bulharska. V ten okamžik se bezpečnostní instituce, politici a tajné služby začali chovat jinak.“
Jakou zprávu vysílají násilné ruské operace na západních územích? Přibývá u nás proruských dezinformací? A co víme o ruských akcích u nás? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
