Správná křížovka má duši, její jazyk vás zavazuje, říká mistr světa v logických hádankách Vítězslav Koudelka

Láska k luštění se s Vítězslavem Koudelkou táhne už od dětství. „Začalo to ve dvanácti letech, kdy se na půdě objevil kufr s křížovkářskými časopisy, které tam měl můj strýc. Já jsem zvládl vyluštit jedno, možná dvě slova v té křížovce. Potom mi velmi pomáhala moje maminka, luštila se mnou a naváděla mě. Pak jsem luštil tři, pět, deset slov a ve čtrnácti letech jsem se zúčastnil první řešitelské soutěže,“ popisuje své první krůčky ve světě křížovek.

Čtěte také

Podpora kulturních center a komunit není výdaj, ale investice, míní ředitel projektu Trenčín 2026

Vášeň pro řešení slovních rébusů brzy přerostla v hlubší zájem a vyšší ambice. „Protože mě to chytlo, stal jsem se členem křížovkářského hádankářského kroužku Kabrňáci v Brně. V té době jsem pojal takovou smělou, neskromnou myšlenku, že bych se mohl těm křížovkám věnovat i z té druhé stránky – nejenom jako řešitel ale i jako autor. No a slovo dalo slovo a v sedmnácti letech jsem měl tištěnou první křížovku v deníku Rovnost, který se věnoval křížovkám. Pak už to šlo víceméně samo,“ vypráví.

Samotná tvorba křížovek má podle něj své zvyklosti a svůj jazyk, se kterým tvůrce musí být dobře obeznámen.

Čtěte také

Cestování rozšiřuje obzory. Člověk si díky němu také víc váží domova, myslí si fotograf a cestovatel Svatoš

„Ta slovní zásoba, která se v křížovkách hodně opakuje, vás zavazuje při tvorbě. Musíte ta slova znát. Můžete mít tisíc slovníků, ale to byste museli každé slovo, které začíná na A, má čtyři písmena a končí na T, hledat v těch slovnících a vzalo by vám to hodně času. Když ta slova znám, tak vím, že tam dám třeba arat, hodně frekventované slovo, nebo Anat, bohyně války v Egyptě. A už kombinuji, už začínám tvořit,“ líčí svůj proces zkušený tvůrce.

Tvorba křížovek podle pana Koudelky vyžaduje cit. Je třeba, aby neobsahovaly příliš mnoho často se opakujících křížovkářských klišé.

„Já zastávám heslo, že pokud je těchto parazitních křížovkářských slov příliš, tak to není dobré. Nedá se tomu vyhnout zcela, ale když se opravdu snažíte, tak se těmto ‚škaredým‘ slovům vyhnete a pak ta křížovka má duši, má esprit a je to příjemné pro vás jako autora. A nejvíc tedy příjemné pro luštitele,“ popisuje.

Hádankářská velmoc

Vítězslav Koudelka však není odborníkem jen na poli křížovek. Je totiž i mistrem světa v logických hádankách.

„Křížovka je podmíněná znalostí jazyka. Logické hádanky ne. Jsou založené na předvídavosti, na pozornosti a trpělivosti. Když víte zadání, tak je potom mohou luštit klidně lidé z celého světa. Toto byl základ našeho hádankářského hnutí ve Světové hádankářské federaci. V roce 1992 jsme přijali pozvání do New Yorku na historicky první mistrovství světa a tam jsme teprve poznali, co to je logická hádanka,“ vypráví.

Čtěte také

„Stáří není jen chudé, osamělé a nemocné.“ Jak vypadá aktivní stárnutí v Česku?

První zkušenost tým českých hádankářů namlsala a brzy následoval úspěch.

„Přihlásili jsme se do konkurzu na pořádání dalšího mistrovství světa, to bylo v roce 1993 v Brně. A tady už jsme to museli vzít opravdu velmi zodpovědně od podlahy. Vznikl tým, který v roce 1993 poprvé vyhrál titul mistrů světa. Pak to bylo ještě v roce 1994 a v roce 1997. Česká republika se stala opravdu velmocí, protože prvních šest mistrovství se dělili o tituly Američané s Čechy,“ říká hrdě Koudelka.

Kolik křížovek denně pan Koudelka vytvoří? A jak se v Česku stát profesionálním hádankářem? Poslouchejte celý rozhovor v audiu nahoře.