Spravedlnost je pomalá. Ukrajinci se ale musí snažit odsoudit ruské velitele, míní expertka
Zahraniční experti pomáhají ukrajinským úřadům dokumentovat válečné zločiny. Je mezi nimi i Veronika Kristková, expertka na mezinárodní právo a lidská práva, která vede oddělení prokuratury a justice civilní poradní mise Evropské unie na Ukrajině. „Poskytujeme poradenství ohledně vyšetřování nebo změn legislativy, aby byla v souladu s mezinárodními standardy, nebo školení vyšetřovatelů a soudců,“ popisuje v Interview Plus.
Jedním z cílů je rozšíření digitalizace, protože spisy jsou vedené v papírové podobě, což vyšetřování neusnadňuje. Dodávají také generátory, neprůstřelné vesty nebo i pancéřované automobily, aby vyšetřovatelé a státní zástupci mohli jezdit do nebezpečných oblastí.
Čtěte také
„Donedávna je neměli a na ta místa jezdili svými soukromými auty. Bezpečnost lidí je tam kvůli nedostatku vybavení mizivá. Materiální podpora je základní potřeba, na níž se pak dá stavět dál,“ přibližuje Kristková.
Pokud jde ale o znalosti a dovednosti, budou jich mít ukrajinští činitelé brzy víc než kdokoli jiný, protože už dlouho neprobíhal konflikt, při kterém by v tak obrovském měřítku docházelo k útokům na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu.
Na Balkáně jsme viděli, že spravedlnost je hrozně pomalá, což je frustrující pro oběti, ale i pro nás a mezinárodní komunitu.
„Pak je tu ale otázka toho, že těch případů je strašně moc. Prokuratura vede statistiky na webu, aktuálně je tam 100 tisíc registrovaných případů. To prostě není v silách místních složek všechno vyšetřit,“ konstatuje s tím, že sice vznikly specializované kanceláře, ty ale mají jen 120 prokurátorů.
Většina pachatelů neskončí v zajetí
Většina z vyšetřovaných případů se týká trestných činů konkrétních vojáků, ukrajinské úřady ale podle Kristkové musí začít případy prioritizovat. Hlavním cílem by totiž mělo být odsouzení vysoce postavených členů systému – prokázat vinu velitelů je ovšem těžší.
Čtěte také
„Odpovědnost v mezinárodním trestním právu nezahrnuje jen přímé příkazy k páchání trestných činů, ale jsou tam i další formy odpovědnosti. K tomu se snažíme přivést i ukrajinské orgány, aby se soustředily na vysoce postavené činitele. Neznamená to samozřejmě zbavení odpovědnosti řadových vojáků,“ zdůrazňuje.
Připouští přitom, že většina pachatelů neskončí v zajetí a vrátí se do Ruska, takže před ukrajinským soudem nikdy nestane. Ukrajina už změnila trestní řád, aby bylo možné tyto pachatele stíhat i v jejich nepřítomnosti.
„Na Balkáně jsme viděli, že ta spravedlnost je hrozně pomalá, což je frustrující pro oběti, ale i pro nás a mezinárodní komunitu. Trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii to trvalo desítky let, ale nakonec byli ti hlavní pachatelé odsouzeni. Musíme doufat, že tomu tak jednou bude. I zde je ale třeba dodržovat zásady spravedlivého soudního řízení,“ uzavírá expertka.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Past na válečného zločince aneb Jak Čech Vladimír Dzuro lovil balkánské vrahy
Přesně před 30 lety, v noci z 20. na 21. listopadu 1991, proběhl masakr chorvatských civilistů. Před trestní tribunál v Haagu ho postavil Vladimír Dzuro.
-
Válečné zločiny potrestáme, někdy to zabere dekády, vysvětluje právník Šturma
Bude Vladimir Putin někdy souzen za válečné zločiny? Hostem Osobnosti Plus je vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka