Spory o Velikonoce

22. září 2010

Dnes není o datu, kdy mají křesťané slavit Velikonoce, nejmenších pochyb. Vždycky to tak nebylo.

Křesťanské Velikonoce jsou pohyblivý svátek. Připadají na první neděli po prvním jarním úplňku. Nejstarší možné zmínky o oslavě Velikonoc křesťany pocházejí z doby kolem roku 50 našeho letopočtu. Mimo jakoukoli pochybnost je oslava tohoto největšího křesťanského svátku ve 2. století našeho letopočtu, protože v té době se rozhořely ostré spory o to, kdy se mají Velikonoce vlastně slavit.

Od samého počátku souvisela oslava Velikonoc s židovským svátkem Pesach, který je památkou na osvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Pesach se slaví 14. den měsíce nisanu a může připadnout na kterýkoliv den týdnu. Asijští křesťané se drželi židovského termínu a byli označováni jako kvadrodecimáni tedy čtrnáctideníci. Římští biskupové se klonili k posunu Velikonoc na neděli, která nastává po termínu židovského pesachu. Kvadrodecimáni spor prohráli a Velikonoce dnes slavíme v neděli. V Asii se ale čtrnáctidenictví udrželo až do 4. století našeho letopočtu.

Zpočátku křesťané dokonce spoléhali s určením termínu Velikonoc na židovské sousedy - na to, kdy budou oni slavit Pesach. To se ale mnohým představitelům křesťanstva zajídalo. Zvláště jim vadilo, že Židy určený termín někdy připadl na den před jarní rovnodenností. Navíc se Židé ve výpočtu termínu pro Pesach vždycky neshodli a některá města jej slavila v různých termínech.

V roce 325 se ve městě Nikaia v malé Asii sešli na popud císaře Konstantina biskupové na koncilu, aby vyřešili klíčové otázky, jež rozdělovaly tehdejší křesťanský svět. Biskupové se kromě jiného shodli, že by všichni křesťané měli slavit Velikonoce v jednom termínu. Není tak úplně jisté, zda nikajský koncil jednoznačně určil způsob, kterým se má termín Velikonoc vypočítávat. Rozhodně ale vyhlásil nezávislost ve výpočtu termínu svátku na Židech. Ani to však nevneslo do řad křesťanstva v otázce výpočtu termínu Velikonoc jednotu.

Problém byl například s určením data rovnodennosti. Dnešní výpočet vychází z rovnodennosti úředně stanovené na 21. března. Astronomická rovnodennost však může nastat o den dříve či později. Například v protestantských zemích, jako je Dánsko, Švédsko nebo Německo, se v 18. a 19. století řídil termín Velikonoc astronomicky stanovenou rovnodenností.

Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 10.4.2009 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio