Spory kolem plynovodu z Ruska do Německa

Jednašedesátiletý Michael Wood je v současné době již dva roky americkým velvyslancem ve Stockolmu, ve Švédsku, předtím byl podnikatelem, a proto prý není ještě v diplomacii tak zběhlý, jinými slovy: říká to, co si nejspíš skutečně myslí nejen on, ale i současná americká administrativa George W. Bushe. Že nešlo o uřeknutí se dá soudit i z toho, že svůj zdrženlivý názor vůči plynovodu neřekl někde na recepci, ale že ho napsal pro největší švédské noviny Svenska Dagbladet.

Projekt plynovodu musí totiž v následujích dnech schválit švédská vláda, protože roury budou položeny na dně mořském nedaleko švédského pobřeží. Americký diplomat ve zmíněném článku upozorňuje švédskou vládu, že při schvalování takového projektu by neměla vycházet pouze z ekologických hledisek. Doslova napsal, že plynovod představuje specifické aranžmá vztahů mezi Ruskem a Německem a navíc obchází další možné zákazníky v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku. Článek končí výzvou, aby takovouto novou ruskou zbraň Evropa odmítla. Německá spolková vláda podle časopisu Der Spiegel na to reagovala alarmujícím způsobem, spojila se okamžitě s Američany v Berlíně a dala jednoznačně najevo, jak je z takového výroku diplomata znepokojena.

Americká strana se prohlášení svého úředníka ve Švédsku divila a vzkázala do Berlína, že americký postoj k plynovodu zůstal nezměněn, tedy že proti němu Spojené státy nic nemají, protože USA se zásadně nevyjadřuje k privátním projektům jako je plynovod. Článek byl prý ve Spojených státech nedostatečně přezkoušen, jde jen o PR-nehodu. Berlín ovšem debatu ukončil požadavkem, že taková nehoda by se již neměla opakovat.

Z debaty, která se však o článku vede i v Evropském parlamentu, vyplývá, že jde o mnohem vážnější věc. Někteří sociální demokraté dokonce Ameriku podezírají, že se snaží Evropu destabilizovat. A naopak německé ministerstvo zahraničí přiznává, že Američané v zákulisí vyjadřují nesouhlas s plynovodem a důvod je prostý: Američané se bojí větší závislosti Evropy na Rusku a možného vydírání zvláště nových členských států EU a tady mají asi pravdu, protože právě toto by měla být hlavní starost Evropské unie.

Někteří dokonce hovoří o tom, že tento spor Evropanů s Američany může být po krizi v Gruzii dalším důvodem ke vzájemnému nepochopení a rozmíškám. Někdy to dokonce vypadá tak, že se vrací studená válka, řekl komentátor ARD. Condolezza Riceová hovořila v minulých dnech již veřejně o tom, že vztahy s Ruskem se silně zhoršují hlavně díky vztahu Ruska k sousedům a prodeji ruských zbraní do nebezpečných zemí. K vydírání podle ministryně zahraničí používá Rusko právě plyn a naftu. Podezření vzbuzuje i trasa projektu, protože plynovod sice nebude zásobovat jen Němce, ale i Brity, Francouze a Holanďany, ale vyhne se střední Evropě, Pobaltí a Skandinávii.

Překvapující však je, že tento projekt podporuje i kancléřka Merkelová, která před nástupem do funkce sama tvrdě kritizovala závislost Evropy na ruských energetických zdrojích. Vysvětlení může být hlavně vtom, žen na paní kancléřku tlačí 4 500 německých firem, které v Rusku operují, jak uvádějí oficiální německé statistiky.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .